Texty o historii fotbalu ve Strašicích jsou převzaty z publikace vydané v roce 2006 u příležitosti 80. výročí existence klubu. Na jejich sepsání se podíleli Josef Vajnar a Karel Randa (období do r. 1966), V. Vajnar, J. Režňák, B. Procházka, V. Mertl aj. (1966 - 1996) a Vladimír Vajnar (od r. 1996).

POČÁTKY FOTBALU VE STRAŠICÍCH (PŘEDVÁLEČNÁ ÉRA)

V krásném a hlubokém údolí v srdci brdských lesů, východním směrem od okresního města Rokycan, leží rozsáhlá obec (městys) Strašice. Zde byl již od dávných dob železářský průmysl a dolovala se ruda. Některé provozy již dávno zanikly vlivem technického pokroku, a dodnes zůstala už jen slévárna šedé litiny, v létech minulých známá jako „KOVOSVIT", nyní v soukromém vlastnictví Ing. Matase.

Ve Strašicích vždy žilo dosti mládeže, která toužila po sportu a tak byl již v roce 1920, a pak znovu v r. 1922 ustanoven sportovní klub SK Strašice.

Tehdy ještě však nebyl dostatek zkušeností s organizací a tak spolek zanikl. Z těchto údobí se nedochovaly o činnosti klubu žádné záznamy, jsou pouze známa jména některých členů, kteří dnes již nežijí - jmenovitě tedy Kerbl Josef, Anýz Josef, Beníšek Max.

Přichází rok 1926, a dne 26. května se schází v hostinci „Pod sálem" milovníci kopané a zakládají sportovní klub pod názvem AFK Viktoria Strašice.

Do čela klubu byli postaveni: František Přemil, Oldřich Novák, Karel Kasík, František a Ladislav Bůchové, František Titl, František a Bohuslav Levové. Snaha i plány byly veliké, nejdříve však bylo hlavním cílem získat nějaký pozemek na hřiště. Žádost klubu o pozemek byla příznivě vyřízena a pozemky - Močály za nynějším hřištěm Dukly - byly přiděleny. Na tehdejší dobu, kdy se muselo vše dělat jen ručně, ale síly a prostředky samotných sportovců a příznivců nestačily, členové klubu byli vesměs dělníci a i někteří bez stálého zaměstnání. V té době byla proto kopaná provozována jen na hřištích mimo Strašice a pro trénink pak musely stačit louky u bývalé cihelny.

Rokem 1927 začíná život klubu již s poměrně větší aktivitou. Výbor klubu tvořili titíž členové jako v roce 1926, k nimž ještě přibyli: Hlad A., Švamberk Karel a Zvoneček Josef.

Mužstvo začalo hrát v následující sestavě: Dvořák Josef, Novák Ol., Bůcha Lad., Kasík Karel, Švamberk Karel, Bůcha Frant., Hlad Antonín, Švamberk Frant., Přemil Frant., Tittl Frant. a Lev Bohuslav.

Bylo již získáno dosti milovníků kopané, takže bylo vytvořeno i II. družstvo a to z následujících hochů: Soukup Václav, Klír Karel, Slavík Frant., Král Frant., Toula Václav, Kotáb Bohuslav, Sládek Ant., Dohnal Mir., Zvoneček Josef, Vajnar V., Pech Karel aj.

Aby bylo umožněno všem tento zamilovaný sport provozovat, bylo krajně nutné získat odpovídající hřiště. Po dlouhém jednání se podařilo od p. Borovičky od Libuše za roční nájemné 300,- Kč pronajmout pozemek, na němž bylo pak nákladem cca 2 500,- Kč hřiště upraveno.

Podle zápisu byl na tomto hřišti sehrán první zápas dne 28. října 1927 s Olympií Mýto s výsledkem 2 : 1. Tím nastal již ve strašické kopané čilejší ruch. Škoda jen, že ze Strašic odchází v tomto roce zakládající člen František Přemil. Na vojnu pak odešel Josef Dvořák, brankář I. družstva. Za Přemila převzal pokladnu Josef Vajnar.

V roce 1928 přistupují za členy další hráči: Dezort Frant., Vald Václav, Blahník Frant., Prajsler J., Hlaváček Karel, Tittl Josef, Balej Josef a Uxa K. Do závodního mužstva byli zařazeni dále Flemr Josef, Zvoneček Josef, Dezort Frant. a Vajnar Josef.

I. mužstvo si vedlo ve IV. třídě velmi dobře a získalo si postup do III. třídy podbrdské fotbalové župy. Všichni hráči se snažili, vynikali zejména Dezort, Bůcha Lad., Flemr, Novák a Zvonečkové.

1929 - 1930

Práce v klubu pokračovala dobře. Byl stálý přísun nových členů a na vedení záleželo, aby všichni byli zapojeni ne jen do sportovní činnosti, ale též do organizační práce. Nastaly i finanční potíže, a rovněž se hřištěm bylo mnoho trampot. Hranice hřiště byla v těsném sousedství p. Jaroše a přelétl -li míč na jeho louku, stalo se často, že tento jej vydal až po dlouhém vyjednávání a zaplacení požadované částky, takže klub zaplatil více p. Jarošovi, než za samotný nájem hřiště. Rovněž šatny pro hráče včetně uložení rekvizit ve sklepní místnosti, kde bylo vlhko a tma, nebyly důstojné. Bylo nutno zajistit celkové zlepšení.

Za rok 1929 bylo sehráno celkem 29 zápasů, z toho 16 vítězných, 8 porážek a 5 nerozhodných. V roce 1930 bylo sehráno celkem 39 zápasů, z toho 29 vítězných, 5 porážek a 5 nerozhodných. V tomto roce hostovalo ve Strašicích mužstvo Bohemians a výsledek byl 2 : 2. Zápas se již hrál na pronajatém hřišti TJ Sokol ve Strašicích. Také odchází z klubu do SK Rokycany Fr. Dezort, který později hraje I. ligu za Viktorii Plzeň.

Nutné je též vyzdvihnout, že v tomto roce byl vybojován postup do II. třídy v mistrovství podbrdské župy se sídlem v Berouně.

Sportovní klub navždy opouští jeden ze zakládajících členů František Lev.

1935

Ani rok 1935 po finanční stránce neprobíhal právě šťastně. Mužstvo bylo celkem dobré, ale na zápasy se stále doplácelo. Mecenášů nebylo, každý zúčastněný byl v lepším případě jen pracující se skromným žitím. Situace se stávala kritickou - půjčky stále rostly a dokonce se i uvažovalo o rozpuštění klubu.

V tomto roce hrálo I. mužstvo s následujícími hráči: Štětina, Holman, Klír, Štych, Bůcha L., Ungrman J., Hlad A., Zvoneček, Sládek, Toula a Žána.

Aby se finanční situace zlepšila, bylo přes zimní období pořádáno i divadlo a také v hotelu Pošta kulečníkový turnaj. Finanční efekt nebyl sice velký, ale byla cítit láska ke sportu a tímto se též udržoval celý kolektiv pohromadě, což bylo pro samotnou existenci klubu nesmírně důležité.

1936

Výbor Viktorky a vedoucí funkcionáři zůstávají téměř všichni na svých místech, jen jak je ze zápisů zřejmé, docházelo často k přehození funkcí, avšak kádr obětavých funkcionářů zůstává skoro stejný. Během roku muselo být I. mužstvo značně přeměněno, neboť odešlo celkem 11 hráčů na vojnu.

I přes toto oslabení si ale vedlo mužstvo v podzimním kole mistrovské soutěže velmi dobře.

1937

Velmi dobrá hra I. Mužstva v podzimním kole pokračovala i v jarním období a tak se stalo skutečností, že si mužstvo opět vybojovalo postup do II. třídy PZF – západní okrsek.

V tomto okrsku byla soustředěna následující družstva: Žebrák, Újezd, Hvozdce, Rpety, Kařez, Zbiroh, Mýto, Dobrotivá, Tlustice a Strašice. Do Viktorky se vrátil obránce Max. Holman z Plzně. Součastně bylo zahájeno jednání voj. útvary o uvolnění voj. Pecha, Štětiny a Žány, kteří v té době oblékali vojenský kabát.

OBDOBÍ ZA 2. SVĚTOVÉ VÁLKY

1938 - 1939

Kolem naší republiky roste německá rozpínavost a pohlcuje vše kolem. Přichází osudný březen 1939, kdy je celý náš národ velmi otřesen a pokořen. To však každý z nás prožívá (kromě některých mladých, kteří jsou ve sportu zapojeni).

Vedoucí funkcionáři Viktorky však stále zůstávají ve svých funkcích, i když jsou jak na hráče, tak i na ně samotné, kladeny velké požadavky. Všechny spolky byly zakázány, zůstal jen klub a tak bylo velmi nutné alespoň zde české občanstvo soustřeďovat. Bylo navázáno jednání s vládním vojskem o spolupráci, což bylo s povděkem přijato a na pomoc Viktorce byli vysláni por. Kočí a Nejdl. Dlouho však tato spolupráce nebyla umožněna.

Pokračovala mistrovská soutěž, za účasti klubů Zdice, Zbiroh, Kařez, Újezd, Hředle, Hvozdce, Dobrotivá a Strašice. I. mužstvo hrálo v následujícím složení: Bůcha Fr., Lang, Holman, Řežný, Sládek, Hlad, Zvoneček, Žána, Ungrman, Benda, Feureisl, Klír a Bůcha L.

Bylo zde sehráno celkem 27 zápasů - 14 výher, 8 porážek a 5 nerozhodných. Nejvíce zápasů odehráli: Benda 26, Ungrman 26, Lang 23. Nejlepšími střelci byli: Žána 21, Benda 20 a Ungrman 18.

1940

V době, kdy náš národ trpí útlakem Němců, je kopaná ve Strašicích částečná náplast na zákaz jiných spolků.

V mužstvu se objevují další hráči: Studnička Mil., Huml Jiří, Vajnar Antonín. V tomto roce hostovalo ve Strašicích tehdy slavné hokejové mužstvo LTC Praha v čele s Malečkem, Tožičkou atd. Zápas však byl pokažen deštěm a hrálo se na blátě.

Kopaná se u nás stále lepší a je dobře navštěvovaná příznivci. Kádr I. mužstva v té době tvořili: Studnička, Vajnar, Lang, Klír, Zvoneček, Huml, Benda, Toula, Žána, Sládek, Ungrman, Feureisl A.

Bylo sehráno celkem 29 zápasů - 14 výher, 12 porážek, 3 nerozhodně. Nejvíc zápasů sehráli Huml 28, Toula 27, Benda 24. Nejlepšími střelci byli Benda V. – 30 a Žána Fr. - 24 branky.

1941 - 1942

Všichni hráči spolu s vedením klubu se snaží přinést návštěvníkům to nejlepší a závodní mužstvo se probojovalo mezi nejlepší fotbalisty I. třídy podbrdska. S tím však nastaly další starosti, v první řadě bylo nutné provést oplocení hřiště. To si vyžádalo dosti velkých nákladů (5 200,- Kč). Při tom byli na hřišti též zřízeny dřevěné šatny (za 2 000,- Kč), sice malé, ale pečlivě udržované L. Bůchou.

Do I. mužstva přichází hráči: Řezanka V. a Hošek.

V mistrovské soutěži I. třídy byla následující družstva: Příbram, Dobříš, Podluhy, Neumětely, Zdice, Beroun, Komárov a Strašice. Nejvíce zápasů sehráli: Huml a Feureisl – 30, Ungrman – 29, Toula – 28, Benda – 27, Klír – 26.

Nejlepší střelci: Benda V, - 40, Toula – 28, Žána – 12 a Feureisl – 13.

1942 - 1943

Za okupace byla strašická kopaná na nejlepší úrovni. Funkcionáři měli plné ruce práce a starostí. Na hřišti se scházeli místní fandové, také proto aby alespoň na chvilku zapomněli na válečné trampoty a utlačování českého lidu.

Hrála se zde I. třída PŽF, návštěvy diváků byly pěkné a bylo dosti peněz, nebylo však možno řádně družstvo vybavit. Tak se stávalo, že byli hráči nuceni obout třeba každou botu jinou a míč byl k dispozici mnohdy až před zápasem. Opravdu často nastávaly trapné situace. Hráči však obětovali pro kopanou vše a stojí za zmínku, že se na zápasy jezdilo většinou na kolech a v této soutěži byl nejblíže Komárov, dále pak Podluhy, Lochovice, Neumětely. To je 15 – 20 km za jednu cestu, k tomu sehrání zápasu a pak cesta zpět. Takové výkony si opravdu zaslouží hluboké uznání.

Mužstvo skončilo v soutěži na 4. místě. Nejvíce zápasů sehráli: Řezanka 36, Feureisl 35, Klír 34, Huml a Benda 33 atd. Střelci branek: Řezanka a Benda 21, Kunc 15, Orcígr 10.

V tomto roce podlehl zákeřné chorobě nadějný obránce Jar. Chochola, se kterým se rozloučil nad hrobem předseda J. Vajnar.

Smutné vánoce 1943 prožíval předseda J. Vajnar, když dostal trest 6 týdnů vězení za převoz hráčů nákladním autem k zápasu do Lochovic. Z této trapné situace byl vysvobozen zásluhou bývalého majitele zdejší továrny M. Hopfengartnerem, který byl tehdy ve službách říše. Stálo to však mnoho potravin a jiného zboží, které bylo za tuto službu požadováno.

1945

V období plného rozvoje strašické kopané se stále více zachmuřuje válečným běsněním celé okolí, ale již je zřejmé, že Německo bude poraženo.

Přichází květen – revoluční dny a s ním smutný den - 5. květen, konec života jednoho z nejobětavějších hráčů a funkcionářů Karla Klíra, který byl spolu s kamarádem, V. Michalem zastřelen SS manny u Melmatěje /místo mezi obcemi Strašice a Dobřív/.

Smutné bylo pokračování hry kopané na útulném hřišťátku, kde chyběla krásná postava obránce K. Klíra.

Prvním poválečným výborem byl do čela klubu zvolen J. Vajnar, dále jako členové vedení dr. Pobuda, Křepelka, Kleinhampl, Kunc, Vajnar M., Kneifel, Tittl, Štych K. a Bůcha L.

V mistrovské soutěži skončilo mužstvo na 5. místě.

Zemřel brankář Ant. Vajnar po operaci slepého střeva. Nad hrobem se se zesnulým rozloučil předseda J. Vajnar.

OBDOBÍ PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE

1946 - 1947

Vstupujeme do roku, kdy jsou připravovány oslavy 20. výročí založení klubu. Mužstvo je vcelku dobré a stále doplňované. Na některé hráče však nebylo spolehnutí kvůli své kázni a tak byla práce klubu narušována.

V rámci oslav byla uctěna památka K. Klíra a ostatních zemřelých členů. Byla uspořádána štafeta na místní hřbitov a v místě jeho zastřelení u Melmatěje, kde byly položeny kytice. Štafety se zúčastnili následující členové: Huml, Kořínek, Ludvík, Orcígr, Kunc Jindř., Kasík, Sýkora, Hladík, Studničková, Červený J. a Ant., Paur, Švamberk, Žána, Ditrich, Dobiáš, Hnětkovský. Nejlepší spoluhráči Benda a Ungrman stáli čestnou stráž.

Za toto období tvořili kádr mužstva hráči Studnička, Bůcha, Srb, Kunc, Benda, Kasík, Huml, Ungrman, Brynda, Sýkora, Telín, Řezanka, Nagy, Orcígr, Feureisl, Kunc Jindřich, Tlustý a Bystřický.

Do Viktorky přichází Háček V. z Rakovníka, který zde sloužil. Bylo sehráno 34 zápasů, z toho pak 18 vítězných, 9 porážek. Nejvíce zápasů sehráli: Kasík a Sýkora 34, Kunc, Feureisl 33, Brynda, Řezanka, Nagy a Kunc 22.

1948 - 1949

Vedoucí funkcionáři téměř všichni zůstávají i dále ve svých funkcích a tak si strašická kopaná stále udržovala dobrý zvuk. Pomalu však je pociťován určitý pokles návštěvnosti. Do sportovního života zasahují sjednocovací akce ČSTV a tak je naše Viktorka zařazena do TJ Sokol ve Strašicích.

Při předávání majetku bylo na vkladech odvedeno 59 000,- Kč kromě inventáře, který měl rovněž stejnou hodnotu. Z toho je zřejmé, že se dobře hospodařilo a stále bylo počítáno na stavbu vlastního hřiště.

Hrála se dále I. třída a to s družstvy Osek, Podluhy, Příbram, Zbiroh, Králův Dvůr, Hostomice, Újezd, Řevnice, Beroun, Žebrák. V roce 1949 bylo sehráno celkem 27 zápasů a z toho jen 8 vítězných. Pozoruhodné je, že se vystřídalo 35 hráčů a to se pak projevuje i ve výsledcích.

Současně dochází k reorganizaci okresů a krajů, takže je naše družstvo přeřazeno do kraje západočeského a to do II. třídy mezi družstva: Rožmitál, Březnice, Plzeň, Bory, Rokycany, Chrást, Nepomuk, Zbiroh, Letecký, Plzenec, Radnice, Doubravka a Kařez.

1950 - 1951

Mistrovství v plzeňském kraji bylo slibně zahájeno a zdálo se, že vše půjde klidně dál. Dne 29. 10. 1950 však bylo hřiště zabráno pro vojenské účely a to bez náležitého vyrozumění. Jak asi bylo všem, kteří tento areál pracně vybudovali a poté mohli jen bezmocně přihlížet, jak je jejich práce ničena krumpáči.

Poněvadž ale všichni zúčastnění měli kopanou rádi, pokračovalo se v činnosti klubu, ale zatím pouze na cizích hřištích. A zde je třeba opět pochválit všechny hráče, že tak obětavě snášeli a zachovávali klubovou kázeň. Velké uznání náleží též funkcionářům, kteří se navíc museli angažovat při půjčování hřišť od okolních obcí.

I. družstvo v té době tvořili hráči: Studnička, Randa, Sýkora, Benda, Kleinhampl, Dvořák, Huml, Švamberk, Brynda, Červený J. a Ant., Feureisl, Kunc, Pelc, Dobiáš, Feureisl Karel a Tejček Fr.

V okresním přeboru hrála družstva: Radnice, Mirošov, Rokycany, Zbiroh, Břasy, Kařez a Mýto. Nejvíce zápasů sehráli Randa a Dobiáš 18, Feureislové a Kleinhampl 17. Při zápase v Cheznovicích se Sokolem Mirošov byla hráči A. Červenému zlomena noha při srážce s brankářem. Jmenovaný pak byl asi rok neschopen práce.

Za spolupráce s MNV byla provedena výměna pozemků p. Pěnkavy u kapličky za louku u Vimperku, a následně bylo díky nesmírně obětavé práci členů i příznivců klubu opět vybudováno nové fotbalové hřiště. To bylo postupně vylepšováno až do podoby nynějšího stadionu, takže práce s jeho údržbou a přestavbami bylo stále dost a dost.

V roce 1951 přichází opět reorganizace v mistrovských soutěžích a hraje se už jen s družstvy nejbližšího okolí v soutěži pod názvem okresní přebor. Ani to však dobré partě strašických Viktoráků nevzalo chuť do kopané a tak se ve Strašicích hrálo dál.

1952 - 1954

Škoda, že nejsou uschovány zápisy za uvedené období aby byly známy sestavy hráčů, ale skutečnost byla taková že v roce 1952 mužstvo vyhrálo tento okresní přebor a postoupilo do krajské soutěže.

V roce 1953 odchází z vedení oddílu s. Vajnar Josef., jednak pro zaneprázdnění a za druhé, že je málo pomoci od ostatních funkcionářů. Bližších záznamů za toto období není.

Jistě by se po létech někdo rád podíval, jak a co bylo v tom či onom roce, do stál u vedení oddílu, kdo tenkrát hrál.... Co tomu říkáte mladí sportovci? Proč jsou schovány zápisy od samotného počátku založení kopané ve Strašicích?

1955

Krajské mistrovské soutěž se zúčastnila tato družstva: Mýto, Spálené Poříčí, Žihle, Horní Bříza, Nepomuk, Kaznějov, Blovice, Křídlavlasti, Zbiroh, Břasy, Tlučná, Dukla a Jaslo (oba poslední byly strašické vojenské kluby).

Nejstálejší sestava: Randa, Feureisl K., Vajnar, Svoboda, Orcígr, Huml, Horáček, Sýkora, Kunc, Feureisl Fr. a Dobiáš. Družstvo doplňovali Červený, Dvořák, Studnička M. Benda, Bartíšek, Zavadil a Tejček. Sehráno bylo 28 zápasů.

Výbor oddílu tvořili Vajnar Mil., Jágr Václav, Randa Karel, Paur Vil., Vajnar Vladimír, Orcígr Miloslav, Feureisl Karel, Tittl Frant. Trenérskou práci konali Havlíček a Kunc J.

1956

V uvedeném roce byla opět částečná přeměna a do soutěže byla zařazena tato mužstva: Doudlevce, Křimice, Rokycany, Letná, Jaslo, Blesk Mýto, Kaznějov, Břasy, Plzenec a Bolevec (Strašice).

Mužstvo hrálo ve stejném složení,jako v předešlém roce.

Zásluhou příznivce strašických fotbalistů s. Rogla hostoval na našem hřišti v tomto roce Dynamo Praha a výsledek 0 : 15 a později Sparta Praha 1 : 6. Oba zápasy byly hojně navštíveny diváky a hráči propagovali krásnou kopanou.

Po sportovní stránce byl tento rok velmi dobrý. Žel došlo však k zlomení nohy obětavého hráče Jindřicha Kunce.

V tomto roce zemřel bývalý předseda, člen výboru a zakládající člen Viktorky s. Fr. Tittl. Jeho práce vzpomenuto při výročí na schůzi dne 4. 3. 1956.

1957 - 1958

Vedení oddílu bylo svěřeno těmto členům: Feureisl K., Vajnar Vladimír, Brunclík Frant., Orcígr Mil. V mistrovské soutěži zůstávají stejní spoluhráči (soupeři) jako v r.1956.

Od roku 1956 projevuje se mužstvu určitá nechuť a jakási netečnost ke sportovnímu dění, a r. 1958 se stává dokonce kritickým. Hráči jsou neukáznění, nedocházejí na tréninky a každou neděli hraje mužstvo v jiném složení. Hra se proto nedaří a důsledkem je velmi slabá divácká návštěvnost a tím i následné finanční potíže. A nejen to, dokonce nikdo nechce dělat vedoucího oddílu a tak tato funkce zůstává neobsazena.

Uvažuje se i o sloučení oddílu s místní Duklou, ovšem bez kladného výsledku. Nakonec bylo ale rozhodnuto za stejného stavu věcí pokračovat dále.

1959

Klub pokračuje ve stejné soutěži s označením II. třída, a v této kategorii se prezentují družstva: Blatná, Strašice, Horažďovice, RH Plzeň, Věšín, Žákavá, Blovice, Křimice, Březnice, Slavoj Plzeň, Plzeň C a Spálené Poříčí.

Za Strašické zde hráli Randa, Feureisl, Klimeš, Huml, Moulis, Moulis Mir., Horáček, Lisý, Studnička Mil., Dobiáš, Beran, Linhart, Kunc Jindřich, Poch V., Arazim, Kleinhampl, Tejček, Cafourek, Červený, Kadlec, Maštera, Brunclík a Toupal.

60. LÉTA 20. STOLETÍ

1960 - 1961

Opět proběhla reorganizace soutěží a naše družstvo, nyní již jako Spartak Strašice, hraje v okresním přeboru. Soupeři v této skupině jsou: Břasy, Hrádek, Přívětice, Rokycany, Sirá, Mýto, Mirošov, Dukla Rokycany, Dukla Strašice.

Mužstvo pokračovalo i dále ve slabých výkonech a s malým zájmem o prosperitu oddílu.

Opět hostovalo ve Strašicích ligové mužstvo Sparta Praha a za krásné návštěvy diváků zvítězilo 0 : 7. Příjem ze zápasu byl 6 700,- korun.

Oddílu hrozí úplné rozpadnutí, mladí neprojevují zájem o vlastní práci v oddíle a mnoho snahy neprojevují ani na hřišti. Proto se práce ve vedení chápou oddíloví odchovanci, kteří jsou nezřídka současně i hráči.

Výbor oddílu byl následující: Orcígr Mil., Feureisl Karel, Mertl Vladimír, Brunclík Fr., Štych Karel, Vajnar Mil.

V mužstvu se vystřídali následující hráči: Matys, Červený, Lisý, Toupal, Režňák, Kubica, Feureisl, Maštera, Studnička, Randa, Dobiáš, Kunc. Hra družstva se v té době podstatně zlepšila.

V roce 1961 opět hostovala ve Strašicích Sparta Praha 0 : 2. V tomto propagačním utkání podali naši velmi dobrý výkon. Pražané hráli v sestavě: Pakosta, Potměšil, Hertl, Starý, Novák, Svoboda, Dočkal, Kraus, Mašek a Pazdera.

Dne 21. 9. 1961 byla v hostinci u Libuše beseda sportovců, kde přednášeli a své zážitky vyprávěli hráči Dukly Praha.

V mistrovském zápase se Zbirohem utrpěl zlomeninu nohy Ant. Horáček.

1962 - 1963

Zlepšená hra družstva se projevila opět v tom, že toto postoupilo do I. B.třídy plzeňského kraje. Stále však při ní bylo střídáno mnoho hráčů, kteří nebyli natolik zásadní, aby si pro úspěch svého celku dovedli odříci něco z mnoha jiných podniků a zábav.

Byl uspořádán zájezd do K. Varů a Nejdku, kde mužstvo předvedlo dobré výkony, hlavně pak v Nejdku proti mužstvu I. třídy.

V mužstvu se vystřídali následující hráči - Bednárek, Feureisl, Klimeš, Režňák, Kubíček, Brunclík, Maleček, Cafourek, Poch, Maštera, Štych Karel, Vajnar Sláva, Huml, Vojtuš., Kadlec, Kubica, Horáček, Dobiáš, Lisý, Arazim, Řepka, Kreidl, Lang, Stupka, Komárek.

Dne 21. 10. 1963 hostovalo ve Strašicích ligové mužstvo a to opět Sparta Praha (Sokolovo) 0 : 5, znovu byla předvedena velmi dobrá hra a spokojeni byli i četní diváci.

V tomto roce byly vybudovány kabiny na hřišti v hodnotě 155 tis. Kčs, na této akci bylo odpracováno 2000 hod.

1964 - 1965

Hraje se stále I. B. třída plzeňského kraje, avšak stále bez náležitého zaujetí hráčů. Technicky jsou sice dobře vybaveni, ale bojovnosti mají velmi málo, což se projevuje i na divácké návštěvnosti, a tím samozřejmě také i na finanční situaci klubu. Návštěvníci však by měli také domácí hráče povzbuzovat k většímu vypětí sil.

V roce 1964 hostovalo ve Strašicích ligové mužstvo – tentokrát Dukla Praha, které po pěkné exhibiční hře vyhrálo 2 : 9.

Rovněž následujícím rokem 1965 zde zásluhou J. Rogla hostovala opět Dukla Praha. Díky účasti ligových mužstev se ve Strašicích prezentuje velmi dobrá kopaná.

Byl uspořádán opět zájezd do K. Varů, kde naše mužstvo hrálo s I. mužstvem Slavie K. Vary 1 : 2. Všichni zúčastnění hráči zde podali velmi dobrý výkon: Štrobl (hostující z Oseka), Lacko, Duchoň, Feureisl Karel, František a Jiří, Maleček, Kubíček, Režňák, Šalena, Cafourek Jiří a Josef, Komárek, Horáček, Štych Karel, Stupka. Tímto zápasem se otvíral nový stadion v K. Varech – Drahovicích a na plakátech bylo uvedeno Spartak Strašice se všemi bratry Feureislovými. S touto podmínkou byl vlastně i zájezd sjednán.

1965 - 1966

I. družstvo Spartaku získalo za vzorné vystupování i chování při zápasech titul vzorný fotbalový oddíl a k tomu částku 500,- Kčs.

Mistrovská soutěž pokračovala téměř ve stejném složení, a to s následujícím hráči: Kreidl, Duchoň, Feureisl K., Maleček, Cafourek Jiří a Josef, Režňák, Kubíček, Stupka, Štych K., Huml Zb., Lacko, Komárek, Šalena a Horáček.

Po pěkném absolvování podzimního kola byla naděje na získání postupu do vyšší soutěže, ale díky již tradičně slabým jarním výsledkům kleslo družstvo až na páté místo I. B. třídy krajské soutěže.

V prvním mužstvu hraje dosud jediný hráč bývalé,Viktorie a to Karel Feureisl, který svým výkonem a bojovností by měl být všem hráčům vzorem. Jmenovaný hraje, kromě vojenské prezenční služby, po všechna léta již od roku 1948, tj. plných 18 roků.

Při této připomínce je vhodné vzpomenout také na Jiřího Humla, který se objevuje v I. mužstvu již v r. 1940 a ještě v r. 1963 s úspěchem hraje, tedy plných 23 roků úspěšně hájí barvy Viktorie. Při svém těžkém zaměstnání ve slévárně je nutno zvláště ocenit a vyzdvihnout jeho sportovní činnost.

1966 - 1967

V tomto roce i v mnoha dalších se výbor našeho oddílu téměř nezměnil a opíral se o práci např: Vajnarů - Milouše, Josefa, Vladimíra, Mertla st., Orcígra, Randy, Kneifela, Ungrmanů - Josefa a Bohouše, Kleinhampla, Feureilsla, Sciranky a dalších. Jistě výbor početný, který celkem zdárně „kočíroval" 3 mužstva (áčko, dorost, žáky) v soutěžích, žel trenérů byl nedostatek. A - mužstvo trénoval Randa, nutno dodat že celkem úspěšně, dorost Kubíček a žáky Režňák. Sestava A - mužstva byla dosti početná ale byla údobí v roce, že hráčů bylo také „tak akorát".

A nyní jména těch, kteří oblékali dres v I. B. třídě: Ešto, Krajdl Josef, Moc A., Lacko, Feureilsl, Duchoň, Cafourek Josef, Stupka, Šalena, Cafourek Jiří, Režňák, Komárek, Huml Zbyněk, Kubíček, Horáček, Beránek, Hůla, Hanakovič a Lang.

V tomto roce o posvícení hostovala ve Strašicích, tehdy slavná DUKLA PRAHA se všemi hvězdami tehdejšího Československého fotbalu v sestavě: Viktor, Čmarada, Čadek, Táborský, Rodr, Masopust, Broumovský, Knebort, Kučera A., Jelínek, Dvořák, Vacenovský, Geleta, Štrunc, Nedorost. Předvedla zde velmi pěknou hru a zvítězila 5 : 1.

V sestavě domácích byli tenkrát jen „domorodci" a bez posil: Beránek, Lacko, Feureilsl K., Stupka, Kubíček, Maleček, Režňák, Šalena, Horáček, Komárek, Hanakovič, Hůla, Camfourek Jiří a Huml Zbyněk.

Na záčátku roku 1967 byl vyhotoven plán na přestavbu hřiště jako oplocení, dokončení laviček, demolice starých kabin a částečné odvodnění hřiště. Byl zhotoven také návrh znaku strašického Spartaku J. Režňákem a zaslána objednávka na jeho výrobu do ZNAKU Klatovy. Jednání i vlastní výroba se však značně protahovaly, a po dokončení série stejně znak nevyzněl tak, jak bychom si představovali.

V roce 1967 také náš oddíl zastupovala početná skupina hráčů v okresní jedenáctce v mezinárodním družebním utkání s Greizem: Feureilsl, Režňák, Horáček, Komárek a Šalena. Také v našem družstvu nastoupili noví hráči - Pecka a Bárta, a celkově jsme v tomto ročníku obsadili 3. místo.

1967 - 1968

Výbor klubu pracoval téměř ve stejném složení a opět tento ročník I. B. třídy odstartovala pražská DUKLA, která nastoupila v již pozměněné sestavě: Viktor (Studený), Bendl, Čadek, Broumovský, Majerník, Geleta, Štrunc, Nedorost (Terneny), Masopust (Knebort), Hudec, Vacenovský, a proti nim sestava která hrála i ve většině mistrovských utkání: Spáčil, Šalena, Feureilsl, Režňák, Hůla, Lacko, Stupka, Hanakovič, Horáček, Bárta, Komárek, Pecka, Cafourek, Lang, Kubíček, Maleček. Dukla však nic neslevila ze svých výkonů v lize a výsledek byl hrozivý 1 : 12 !!!

Po DUKLE přijela do Strašic v září i pražská SPARTA, sestava tehdejší Sparty nebyla zaznamenána, ale podle střelců branek měla "hvězdné" obsazení a na 8 : 0 upravili výsledek tito hráči: Mráz 2, Pospíchal 2, Kos 2, Veselý, Dyba z penalty. Kromě našich hráčů byli pozváni K. Štrobl z Oseka a Novák z Hrádku. A aby nebylo návštěv prvoligových oddílů dosti, zavítala do Strašic také tehdejší štika ligy SKLO UNION TEPLICE a zvítězila po obětavém výkonu našich hráčů jen 2 : 0 brankami tehdejšího "ligového bombera" Stratila.

A ještě k návštěvám ligistů ve Strašicích musíme připomenout (SPARTA, SLAVIE, DUKLA) že velkou a jedinou zásluhu na tom měl tehdejší "strašičák" (jak se vždy cítil) a předseda fotbalového svazu ČSR J. Rogl. Jemu tehdejší generace fotbalistů mohou děkovat, že si zahráli proti ligistům! V tomto roce začal trénovat dorost J. Režňák a při pohledu na sestavu tehdy výborného dorostu zjistíme, že jsou to na další řádku let hráči A mužstva : J. Nerad, J. Huml, Benda, Hošek, Noháč, Drahota, Havel, Huml Jan, Nerad F., Sazima, Macháč, později ještě Končel a Žák.

Žáci hráli se střídavými úspěchy a i tam se začínají objevovat další dobří hráči. V Áčku nastoupili noví hráči Kodrle a Fikar.

Bohužel se v letošním ročníku nepodařilo udržet 1. B třídu a ve smolném posledním utkání v Hrádku jsme po velké převaze prohráli vlastním gólem 1 : 0 a sestoupili do 2. třídy o bod, který by nám v Hrádku stačil na udržení ! ! !

1968 - 1969

Výbor téměř stejný, ale hráčský kádr se mění: povýšeni byli Benda a F. Nerad, a přišel Diviš, který ale toho moc nenachytal. Sezónu opět odstartovalo utkání roku o posvícení: stará garda - důstojníci posádky s výsledkem 11 : 2 a hráli: Studnička M., Vajnar J., Huml Jiří starší, Červený, Tejček F., Feureilsl K., Sýkora V., Feureilsl J., Kunc Jindřich, Dobiáš, Feureilsl F.

Zanedlouho potom zavítala opět k exhibičnímu utkání DUKLA Praha: Studený, Čmarada, Novák, Samek, Čadek, Bendl, Vojkůvka, Vacenovský, Nedorost, Broumovský, Tománek, Knebort, Dvořák, Chaloupka, Hudec. Padly branky 6 : 1, pochopitelně pro DUKLU, které nastříleli: Vacenovský 2, Chaloupka 2, Broumovský a Nedorost po jedné.

Sestava Strašic: Štrobl, Lang, Benda, Stupka, Lacko, Maleček, Cafourek Josef, Režňák, Komárek, Cafourek Jiří, Kubíček. Střídali Feureilsl Lacka a ke konci utkání Fikar Režňáka, kterému brankář Studený zlomil nosní kost.

Za týden poté byly v mistrovském utkání s Mýtem přeraženy (doslovné znění zápisu) obě nohy Fikarovi ! ! !

Dorostenci začali hrát již krajskou soutěž, kterou zakončili pěkným třetím místem. V zápisové knize po skončení sezóny 68 - 69 vznikla mezera. Čím byla způsobena se zabývat nebudeme, řekněme, že se záznamy ztratily a tak budeme pokračovat ročníkem 69- 70

1969 - 1970

Dle zápisu jsme pravděpodobně 2. třídu vyhráli, protože další zápisy se týkají opět mužstev z kraje, to znamená 1. B třídy. Výbor byl opět téměř stejný jako minulé roky: Kleinhampl, Vajnar J., Vajnar Vl., Randa, Mertl, Orcígr, Kneifel, Váňa a na chvíli i Fr. Kolář.

V hráčském kádru se objevují také další mladí hráči: Devera, Bene, Kapusta v A - mužstvu, v dorostu je to Potyš, Sazima Jiří, Vnouček, Váňa, Žák, Tejček a u žáků jsou to: Tomášek, Svoboda, Lukáč, Mravec, Sazima Jos., Balcar, Hubáček, Mertl, Štych.

Konec sezóny a závěrečná zpráva však příznivá není. Dorost skončil na 4. místě v krajské soutěži s nejlepší obranou. Útok byl slabší, ale A mužstvo skončilo na 11. místě a získalo 7 bodů se skóre 9 : 24, což znamenalo opět sestup do 2. třídy.

V těchto letech byla zvlášť hodnocena brigádnická činnost v oddíle a podívejme se jen na zápis z výroční členské schůze: A mužstvo odpracovalo 65,5 hodiny, dorost 130 hodin, a výbor a trenéři 288 hodin, členové oddílu ( příznivci ) pak 34,5 hodin.

Počet hodin dorostu byl tak trochu podmíněn tím, že se znovu přihlásí do krajské soutěže. Mimo jiné udělali zábradlí a obrubníky u MNV a příkopy kolem hřiště.

70. LÉTA 20. STOLETÍ

Na výroční konferenci dne 15. 3. 1970 byl velice kriticky hodnocen nedostatek míčů pro tréninkový proces (dva pro dorost a dva pro žáky). Trenér dorostu Režňák požádal aby s ním nebylo déle počítáno jako s hráčem a také další hráči patrně nechtěli hrát. Například v zápase ve Svéradicích 30. 3. 1970 hrálo mužstvo v sestavě : Spáčil, Huml J., Feureilsl K., Benda, Devera, Lang, Feureilsl F., Kapusta, Bene, Kudielka. Hrálo se o 10 hráčích se dvěma "černochy" a ještě musel nastoupit řidič ČSAD Kudielka. Co se v tu dobu dělo, není v zápisech sděleno, ale další týden byla sestava již trochu jiná: Spáčil, Huml J., Horáček, Feureilsl, Devera, Lang, Stupka, Habaník, Režňák, Komárek, Duchoň, a zvítězila s Košutkou 4 : 0. Tento výsledek a mnohé další nebyly jak bylo již uvedeno nic platné, protože znamenaly sestup do 2. třídy.

1970 - 1971

Již v tomto ročníku naše mužstvo (jak se dozvíme v posledních kapitolách z let 90) mělo obrovské problémy se Slávií Kakejcov. Na podzim prohrálo A mužstvo 3 : 1 na domácím hřišti v poměrně silné sestavě: Spáčil, Huml, Lacko, Devera, Lang, Cafourek Jiří, Horáček, Šalena, Komárek, Stupka a Kubíček (střídali ne zcela zdraví Feureilsl a Režňák). V sezóně se dále střídali: Bene, Gajdůšek, Terber.

Na jaře se po úporném boji ale také při dobré hře podařilo Kakejcov porazit v Lipnici 2 : 1. Na jaře definitivně přestává hrát poslední žijící hráč, který pamatuje VIKTORII - K. Feureilsl. Tento sportovec by si zasloužil zvláštní kapitolu, neboť byl dlouhá léta jednou z opor mužstva, zvlášť v obranné činnosti v hře hlavou, a neúprosnou hrou " ve čtverci".

Výbor oddílu kopané se scházel v tomto složení: Vajnar Vl., Randa, Mertl st., Feureisl, Svoboda, Orcígr, Kleihampl, Vajnar Jos., Krajdl, Režňák.

Žáci hráli okresní přebor, dorostenci krajskou soutěž a muži okresní přebor.

Kádr: Spáčil a Bene v brance, Huml, Gajdůšek, Lacko, Feureisl, Stupka, Kapusta, Komárek, Lang, Cafourek, Horáček, Maleček, Režňák.

V červenci 1971 zemřel člen fotbalového oddílu Václav Svoboda.

17. 8. 1971 sehrálo A mužstvo přátelský fotbalový zápas s DUKLOU PRAHA s výsledkem 0 : 11 (0 : 0).

Sestava: Spáčil, Žák, Tejček, Sazima Fr., Režňák, Stupka, Huml, Komárek, Lang, Horáček, Kapusta, Gajdůšek. Přítomno bylo 750 diváků.

Dorost nebyl z důvodu malého počtu hráčů přihlášen do soutěže na podzim 1971. Do ŽČE Plzeň "ligový dorost" byl uvolněn František Končel. Josef Režňák byl uvolněn do ŽBC Hrádek.

Žáci skončili soutěž na podzim 1971 na prvním místě bez ztráty bodu a skóre 31 : 2 z pěti zápasů.

1972

Výroční schůze oddílu kopané proběhla 10. 3. 1972 za přítomnosti 23 členů. Výbor oddílu se scházel zhruba ve stejném složení. Na podzim 1972 hrálo A mužstvo okresní přebor, žáci také a znovu byl přihlášen dorost do okresního přeboru. Žáci získali podzimní prvenství bez porážky.

Po podzimu 1972 skončilo A mužstvo s jednobodovým náskokem na 1. místě okresního přeboru.

1973

12. 3. 1973 Proběhla výborová schůze oddílu kopané, na které byl zvolen nový výbor:

Předseda Vajnar Vladimír, místopředseda Orcígr, jednatel: Mertl, pokladník Vajnar Josef, hlavní pořadatel: Kleinhampl správce: Vajnar Milouš, Ekl, členové výboru: Drahota, Kubíček, Randa, Feureisl, Devera, trenéři žáků: Kubíček, Stupka, trenér dorostu: Režňák, trenéři A mužstva: Feureisl, Huml, Randa.

Od podzimu 1973 hrálo mužstvo dorostu krajskou soutěž. A mužstvo odehrálo podzim v tomto složení: Moc, Lang, Gajdůšek, Stupka, Mravec, Šalena, Sazima, Kapusta, Havel, Končel, Horáček, Lacko, Ungr, Nerad Fr.

1974

Výbor se scházel ve stejném složení. Jarní část soutěže začalo hrát A mužstvo v tomto složení: Nerad Jiří, Režňák, Benda, Končel, Mravec, Šalena, Nerad Fr., Sazima, Kapusta, Ungr, Huml, Havel, Lang (brankář Konulič).

11. 8. 1974 se hrál přátelský zápas s DUKLOU PRAHA s výsledkem 0 : 3 (0 : 1) se sestavou: Nerad Jiří, Havel, Čermák - Dukla Strašice, Končel, Benda, Mravec, Štych, Šalena, Sazima, Kapusta (Šmíd Fr.), Nerad Fr. (Ungr), Huml.

Hráči podali výborný výkon, přihlíželo cca 1400 diváků.

1975

Výbor se scházel ve stejném složení. Nový soutěžní ročník začínali muži v okresním přeboru, dorost v krajské soutěži, žáci v okresním přeboru. A mužstvo nastupovalo v tomto složení: Procházka, Žák, Nerad Jiří, Sazima, Havel, Nerad Fr., Benda, Štych, Šalena, Končel, Huml, Kapusta, Šefl.

1976

V sestavě A mužstva se začali objevovat Rousek a Švamberk Jiří. Žáci skončili na 2. místě - trenér Kubíček. Dorost po dobře rozehraném podzimu se začal na jaře propadat, neboť odešel trenér Lang a dorost dohrával posledních pět kol jen o devíti. A mužstvo skončilo v okresním přeboru na 2. místě za Slavojem Mýto o dva body.

Na podzim 1976 začala naše družstva hrát tyto soutěže:

Žáci - okresní přebor

Dorost - Krajskou soutěž

Muži - okresní přebor

A mužstvo odehrálo podzimní soutěž 1976 v tomto složení: Nerad Jiří a František, Žák, Končel, Sazima, Havel, Šalena, Ryba, Kapusta, Benda, Huml, Šefl, Mertl, Sýkora – trenér Režňák.

Výbor pracoval ve složení :

Předseda: Vladimír Vajnar

Místopředseda: Orcígr Miloslav

Jednatel: Mertl Vladimír

Hospodář: Vajnar Josef

Hl. pořadatel - Kleinhampl Eman

Členové výboru - Vajnar Miloslav, Randa Karel, Drahota Ladislav.

Po podzimní polovině soutěže skončila družstva takto: Žáci skončili na 1. místě, když ztratili jediný bod. Dorostenci, kteří hráli krajskou soutěž, skončili na 7. místě - trenér Lang.

A mužstvo skončilo na 1. místě s náskokem 4 bodů a skorem 34 : 5, projevila se dobrá práce trenera Josefa Režňáka.

Mužstva hrála své zápasy na hřišti Dukly.

1977

A mužstvo skončilo na 1. místě okresního přeboru s náskokem 10 bodů před druhými Příkosicemi a skore 60 : 11. Na tomto úspěchu se podíleli tito hráči: Nerad Jiří a František, Žák, Končel, Havel, Benda, Šalena, Kapusta, Lang, Sýkora, Mertl, Šefl, Šlapák, Huml, Sazima, Mravec, Brož. Naši žáci skončili na pěkném 2. místě. S dorostem už byla menší spokojenost pro špatnou morálku a špatný přístup jednotlivců k mistr. utkáním.

Dne 10. 6. 1977 se konala v restauraci "U LIBUŠE" při příležitosti postupu A mužstva do I. B třídy slavnostní schůze. Zúčastnili se jí také zástupci OV FS, kteří předali všem hráčům medaile za přeborníka okresu.

Podzimní část I. B třídy sehrálo A mužstvo v tomto složení: Nerad Jiří, Kupec, Šmíd František, Benda, Sazima, Mravec, Havel, Melecký, Šlapák, Šalena, Nerad František, Končel, Žák, Kapusta, Sýkora, Brož.

Žáci a dorost hráli okresní přebor.

1978

6. 3. 1978 se konala ustavující schůze výboru kopané, na které byl ustanoven nový výbor:

Předseda - Vajnar Vladimír

Místopředseda - Randa Karel

Jednatel - Orcígr Miloslav

Hospodář - Vajnar Josef

Vedoucí mužstva dospělých - Studnička Miloslav

Členové výboru - Vajnar M, Ungrmann Jiří

Vedoucí dorostu - Orcígr, Kubíček Antonín

Vedoucí žáků - Lacko Dušan

Hlavní pořadatel - Kleinhampl Eman

V soutěžním ročníku 1977 - 78 skončili žáci a dorostenci na 2. místě v okresním přeboru, A mužstvo se v I. B třídě zachránilo. Trenér Režňák odstoupil na vlastní žádost od A mužstva, nahradil ho Dušan Lacko. Nejlepším hráčem za uplynulou sezónu byl vyhlášen Jaroslav Šalena a dostal diplom a knihu. Feureisl začal pomáhat v trenérské práci Lackovi.

6. 9. 1978 sehrálo A mužstvo přátelský zápas se ŠKODOU PLZEŇ a prohrálo 0 : 17 (0 : 6), vystřídali se všichni naši hráči a tři hráči Dukly Rokycany. Soupeř byl nad síly našeho mužstva.

Na podzim 1978 nastupovalo A mužstvo v této sestavě: Nerad Jiří, Procházka, Žák, Sazima, Končel, Havel, Nerad František, Benda, Šmíd, Šalena, Šlapák, Huml, Štych, Harazím, Ferenc, Sýkora, Kapusta.

2. 10. přestoupil do Komárova Šlapák Milan.

1979

Jarní sestava A mužstva: Procházka, (Nerad J.), Žák, Benda, Sazima, Havel, Kapusta, Štych, Šmíd, Šalena, Končel, Huml, Nerad František.

V květnu 1979 tragicky zahynul náš dorostenec Jiří Polák.

A mužstvo se v I. B. třídě udrželo.

Nový ročník 1979 – 1980 začali hrát tito hráči: Nerad Jiří, Procházka, Žák, Sazima, Benda, Havel, Šmíd, Štych, Nerad František, Šalena, Končel, Huml, Sýkora, Kapusta,Voráč.

Výbor oddílu se scházel v tomto složení: Vajnar Vladimír, Josef a Miloslav, Studnička, Režňák, Lacko, Gaher, Mezera, Orcígr, Kleinhampl, Randa, Maštera, Svoboda.

 

80. LÉTA 20. STOLETÍ

1980

Od března se scházel výbor kopané v tomto složení: Vajnar Vladimír a Josef, Kleinhampl, Maštera, Cafourek, Mezera, Gaher, Hubáček, jako nový vedoucí A mužstva, Orcígr, Lacko, Žák st., Spáčil, Lang, Randa, Režňák.

Po 32 letech se podařilo probojovat A mužstvu do I. A třídy.

Zasloužili se o to tito hráči: (trenér Lacko), Procházka, Nerad Jiří, Žák, Benda, Sazima, Havel, Šmíd, Štych, Voráč, Šalena, Končel, Huml, Kapusta, Sýkora, Nerad František.

Výbor k této události uspořádal slavnostní schůzi v KD.

Dorost vyhrál okresní přebor a postoupil do krajské soutěže,kde se umístil po podzimu na 10. místě. A mužstvo uhrálo na podzim pouhé 3 body v I. A třídě.

1981

Před jarní částí soutěže vystřídal Josef Režňák Dušana Lacka v roli trenéra A mužstva. Muži uhráli na jaře 9 bodů a museli se s I. A třídou rozloučit. Hráli tito hráči: Kupec, Huml, Benda, Sazima, Havel, Procházka, Štych, Tůma, Šalena, Šmíd, Končel, Sýkora, Job.

Nový soutěžní ročník 1981 – 1982 hrálo A mužstvo I. B třídu, dorost hrál krajskou soutěž a žáci okresní přebor.

1982

Muži i dorostenci se v krajské soutěžích udrželi (jaro 1982). V sestavě A mužstva se začali objevovat mladí hráči z dorostu: Hůla, Anděl, Moulis, Kubánek (st.zaměstnanec) 

1983

Bylo schváleno hostování po dobu dorosteneckého věku do ŠKODA PLZEŇ Petru Režňákovi. V sestavě A mužstva se objevili noví hráči: Táflík, Runt, Kotnauer.

Jarní sezóna pro náš oddíl dobře neskončila, neboť muži a dorostenci sestupují do okresních soutěží.

3. 10. 1983 zemřel člen výboru a vedoucí A mužstva Zdeněk Hubáček, zemřel také dlouholetý člen a funkcionář oddílu Josef Vajnar.

1984 - 1985

A mužstvo nastupovalo v jarní části soutěže v tomto složení: Nerad Jiří, Kupec, Huml, Benda, Táflík, Sýkora, Runt, Štych, Sazima, Kotnauer, Kubánek, Schneider, Hůla, Zíka, Ungr, Procházka.

A mužstvo a dorost si opět vybojovali pro ročník 1984 – 1985 účast v krajské soutěži.

Výbor: Spáčil, Režňák, Mezera, Vajnar, Nerad, Kleinhampl, Žák, Camfourek, Mertl, Procházka, Havel. Z toho: Vajnar – předseda, Nerad – jednatel, Žák – pokladník, Kleinhampl – hl. pořadatel.

Žáci hráli okres,dorost krajskou soutěž, A mužstvo I. B třídu.

Družstvo mužů: Nerad J., Sýkora, Benda, Taflík, Schneider, Runt, Štych, Sazima, Ungr, Kubánek, Hůla, Benďák, Huml J., Nerad F., Kotnauer, Procházka, Anděl, Šalena, Spáčil R., Kolařík, Režňák P., Titl (1x), Zibura. 26. 8. – zranění F. Taflíka, který od té doby nehrál.

V říjnu sehrál náš dorost přátelský zápas s reprezentací 13-letých žáků (soustředěných v Dobřívě) a zvítězil 3 : 2 a ve druhém zápase v listopadu 5 : 2.

Výroční schůze se konala 7. 12. 1984 v KD za účasti 29 členů, kde byli vyhodnoceni nejlepší mládežníci (Spáčil, Mikulík, Lorenc), hráči A mužstva (J. Runt), trenér (Režňák).

V zimní období byl schválen přestup J. Nerada do VS Plzeň za výchovné 1500,- Kč a bylo ukončeno hostování P. Režňáka ve Škodě Plzeň.

30. 9. hrál za nás poslední zápas P. Hůla a odešel do Hořovic. Dorost sestoupil z krajské soutěže, A mužstvo zůstalo v I. B třídě. V letní přestávce vyhráli naši turnaj v Olešné a v přátelském utkání v Hořovicích porazili tamní divizní A mužstvo 2 : 0.

1985 - 1986

Žáci a dorost hráli okresní přebor, A mužstvo I. B. třídu.

Výbor: Vajnar, Nerad F., Žák, Kleinhampl, Havel, Cafourek, Spáčil, Režňák, Mertl, Holzapfel, Mezera.

A mužstvo hrálo ve složení : Spáčil, Kotnauer, Benda, Sazima, Sýkora, Benďák, Štych, Runt, Ungr, Schneider, Režňák P., Huml J., Procházka, Kubánek, Zibura, Hamrozi, Šalena, Moulis, Černý, Titl, Nerad F.

Výroční schůze se konala 22. 11. 1985 za účasti 25 členů, kde byli zvoleni do výboru: Holzapfel, Nerad, Mertl, Vajnar + vedoucí a trenéři mužstev.

V září se vrátili z vojny Černý a Maulis, v zimní přestávce odešel J. Kubánek a aktivní činnost zanechal J.Runt. V letní přestávce odešel do Hořovic P. Černý a funkce trenéra mužů se vzdal J. Režňák (ve výboru zůstává).

Dorost se stal přeborníkem okresu, ale nebyl přihlášen do kraje, muži uhájili I. B třídu.

1986 - 1987

Žáci a dorost hráli okresní přebor, A mužstvo I. B třídu.

Výbor: Vajnar, Holzapfel, Nerad, Mertl, Cafourek, Spáčil, Žák, Mezera, Havel.

A mužstvo hrálo ve složení: Spáčil, Huml, Benda, Kotnauer, Sazima, Sýkora, Maulis, Štych, Mikulík, Ungr, Schneider, Řáha, Procházka, Režňák, Benďák, Smmer, Titl, Hůla, Červenka, Egermaier, Bartok. 1. 11. 1986 hrál opět poprvé za nás Petr Hůla. 15. 11. 1986 hrál dorost doma s výběrem ČSR do 14 let – 0 : 13.

A mužstvo sestoupilo do okresního přeboru.

1987 - 1988

Výbor pracoval ve složení : Vajnar, Spáčil, Cafourek, Mertl, Holzapfel, Nerad, Havel, Štych, Mezera, Procházka.

A mužstvo hrálo okresní přebor ve složení: Spáčil, Maulis, Benda, Kotnauer, Benďák, Režňák, Ungr, Černý, Mikulík, Řáha, Egermaier, Bartok, Štych, Schneider a Sýkora několik zápasů.

Z oddílu odchází P. Černý do Škody Rokycany za tehdy směšnou náhradu. Přestup hlásí J. Švarka z Martina a ještě zaskakuje J. Huml.

Při jednom utkání v sousedním Dobřívě došlo k inzultaci rozhodčího (který byl na hřiště narychlo přivezen funkcionáři domácích v podnapilém stavu) našimi hráči a potom za to zákonitý trest. Je zmínka též o velmi špatném přístupu hráčů k tréninkům.

Žáci i dorost hrají též okresní soutěže a hraje častěji i stará garda. Byla uspořádána brigáda na hřišti při rekonstrukci hrací plochy.

1988 - 1989

Výbor v tomto ročníku pracoval téměř ve stejném složení, navíc přibyl jen M. Sýkora. V sestavě se objevili nové tváře z řad vojáků z povolání a základní služby. A mužstvo hrálo v tomto složení: Spáčil, Maulis, Benda, Benďák, Škvarka, Štych, Režňák, Egermaier, Kotnauer, Sýkora, Schneider, Bartok, Řáha, Ungr, Procházka, Řehořovský (VZS), Kutný a Hůla.

Z oddílu odchází na hostování z dorostu Hlavatý do Škody Plzeň, Kolařík do Mýta a Kapusta R. do Břas, na přestup Petr Hůla do Újezda u Hořovic.

1989 - 1990

Přichází sametová revoluce, hraje se 1. B třída a ve výboru pracují: Vajnar, Spáčil, Mezera, Mertl, Nerad, Procházka, Cafourek, Benda, Havel.

A mužstvo hraje ve složení: Spáčil, Maulis, Kotnauer, Vacek R., Schneider, Benďák, Moži (VZS), Mikulík, Ungr, Hanuš (VZS), Egermajer, Hůla, Kubala (VZS). Z oddílu odchází za pro nás nepříznivých podmínek dobrý hráč M. Ungr do Plzně.

Stará garda hraje turnaj v Zaječově a vítězí s výsledky:

Strašice – Olešná 2 : 1

Strašice – Zaječov 0 : 0

Strašice – Cheznovice 3 : 0

Dorost hraje krajskou soutěž. Byla uspořádaná brigáda v lese za poměrně slušné účasti hráčů. Do oddílu chtěl přestoupit hráč Farník ze Škody Rokycany ale přestup byl zamítnut.

90. LÉTA 20. STOLETÍ

1990 - 1991

A mužstvo hraje 1. B třídu, výbor pracuje ve stejném složení jako uplynulou sezónu ale na trenérských postech dochází ke změnám: žáky trénuje Holzapfel, Havel, Štych a dorost Mezera, Kapusta, Cafourek.

V průběhu sezóny odchází z výboru F. Nerad pro časové zaneprázdnění poslaneckou funkcí a od dorostu B. Mezera, začíná trénovat Kapusta.

Sestava A mužstva je stejná jako minulý soutěžní ročník, jen přišli hráči Holas a Stoupal jako vojáci základní služby. Stoupal se stal kuriozním způsobem také nejlepším střelcem mužstva (ze stopera, předstopera a záložníka skončil nakonec ku prospěchu mužstva jako centr forward). Rozloučení s ním bylo jak se patří na dobrou partu! Tuto sezónu začíná chytat Vašek Červenka opět se neuskutečnil přestup Farníka

1991 - 1992

Ve výboru jsou zaznamenáni: Vajnar, Režňák, Procházka, Havel, Štych, Mertl, Holzapfel, Spáčil, Kapusta a dle jmenného seznamu čtenář znalý poměrů vidí, že ve výboru byli vlastně jen 4 členové FO – ostatní jsou trenéry jednotlivých mužstev !!!

Sestava A mužstva: Murček, Anděl, Benďák, Hulec, Schneider, Buršík, Petr Martin, Havel, Škvarka, Mikulík, Klouda, Kolář, Dezort, Synáč, Benda, Maulis, Vacek, Červenka, Fetter, Frýdl, Buscanyi.

Hrajeme již tradičně po sezóně turnaj v Cheznovicích na památku J. Stupky – také našeho rodáka a hráče v minulosti a po dobré hře s Cheznovicemi (2 : 0) již ostatní výsledky dobré nebyly. Staří páni hrají opět v Zaječově, kde skončili za vítězným Osekem a v Dobřívě zvítězili i přes mezinárodní účast. Začala na další tři roky brigáda „na silnici" pro vylepšení hospodaření oddílu. Dorost hraje stále celkem dobrý fotbal a začínají se rýsovat další fotbalisté, kteří mohou doplnit mužstvo dospělých.

Žáci podle zápisu vyhráli okres ale do kraje nebyli přihlášeni.

1992 – 1993

V oddíle začíná další mužstvo z iniciativy B. Mezery a Holzapfla B mužstvo ve složení: Senčák, Vančo, Srb, Svoboda, Staněk, Vacek, Anděl, Horváth, Kapusta, Řáha, Pliml, Soukup, Dezort, Grubl.

Výbor pracoval ve stejném složení, v sestavě A mužstva se objevují další mladí hráči. Sestava A mužstva: Červenka, Fulém, Schneider, Benďák, P. Režňák, Škvarka, Martin, Mikulík, Velek, Havel, Mareš, Studnička, Burčík, Peterec, a Mudr – který ovšem nehrál tolik a na to že byl hráčem Viktorie Žižkov.... naši se mu určitě vyrovnali.

1993 – 1994

A mužstvo Sp. Strašice hraje už několik let o 1. místo v okresním přeboru a tím o postup do I. B. třídy. O pěkné zážitky pro sportovní přátele se starali tito hráči: Červenka V., Fulem, Schneider, Hulec, Režňák, Škvarka, Benďák, Mikulík, Mareš, Martin, Havel, Fetter, Peterec, Mudr, Maulis, Velek, Studnička R., Dezort, Cibula, Červenka M., Rejman (brankář).

B mužstvo hraje ve středu tabulky okresní soutěže – vedoucí mužstva Mezera. Do soutěží okresu jsou zapojena mládežnická mužstva žáků a dorost. Několik zápasů sehrálo mužstvo přípravek.

V tomto roce nečekaně ve 33. letech opustili naše řady odchovanec M. Šlapák, který hrál za divizní Sp. Hořovice.

Na podzim 1994 zemřel ve věku 63 let dlouholetý hráč, obětavý funkcionář, fotbalový rozhodčí K. Randa.

V zimní přestávce byl vyřízen přestup do našeho mužstva J. Cibuly a voj. zákl.služby Rejmana a Jurči (B). Dorost se stal přeborníkem okresu, ale do kraje přihlášen nebyl.

1994 – 1995

V této sezóně startují všechna mužstva v okrese. Výbor pracuje opět ve stejném složení (Vajnar, Procházka, Mertl, Holzapfel, Srb, Kotnauer, Cafourek, Ševčík, Režňák).

Hráči A mužstva: Červenka V., Maulis, Schneider, Režňák, Peterec, Benďák V., Studnička R., Škvarka, Mikulík, Červenka M., Cibula, Havel, Mareš, Benďák J., Klír, Rejman, Klír P., Martin, Procházka (1x), Dolanský, Špaček, Hulec, Martínek. V letní přestávce přišel k nám na hostování P. Černý.

Na listopadové valné hromadě byl zvolen na návrh B mužstva předsedou oddílu J. Režňák, místopředsedou Ševčík, jednatelem V. Vajnar a pokladníkem B. Procházka.

Po ukončení sezóny byl po složitých jednáních uvolněn do Hrádku náš odchovanec a dlouholetá opora B. Mikulík, který chtěl hrát vyšší soutěž. Po skončení sezóny byl uvolněn zpět do mateřského oddílu S. Zaječov (kde bydlí) hráč K. Dolanský za 1000,- Kč.

1995 – 1996

Všechna mužstva startují opět jen v okresu. Výbor pracuje beze změny, po odstoupení Ševčíka pracuje ve výboru za B mužstvo Staněk.

V A mužstvu se vystřídali tito hráči: Červenka, Špaček, Režňák, Martin, Schneider, Škvarka, Martínek, Mareš, Cibula, Černý, Havel, Benďák J., Klír V., Procházka, Znamenáček, Studnička R., Peterec, Benďák V., Bertok, Cibula M., Dezort, Pech, Kotnauer.

Potože by se poprvé o posvícení nehrál v neděli fotbal, byl uskutečněn turnaj starých gard za účasti Dukly Tábor, Hořovic a našeho mužstva. Vítězem se staly Hořovice před našimi a Táborem.

28. 8. 1995 byl dán souhlas k přestupu St. Hulce do Felbabky za 5 000,- Kč, 6. 9. odstoupil Ševčík z funkce místopředsedy.

V zimní přestávce byl zaregistrován za náš oddíl M. Cibula a na 1 - 2 roční hostování získán J. Kotnauer.

A tato sezóna, do které jsme všichni vkládali tolik nadějí na postup do I. B třídy, skončila smutně jedním nešťastným zápasem, který jsme po velké převaze prohráli 0 : 1 (Břasy) a navíc ani neproměnili pokutový kop. Naše snažení nebylo však marné, hráči jsou celkem dobrou partou, po zápasech se schází v tradičním kulturním zařízení – hostinci „Casino", kde mají vše potřebné jak nahradit ztracené kalorie po zápasech. A většinou v těchto zápasech odvádějí dobrý výkon, který se našim (ale i jiným) příznivcům líbí. Dokazují to návštěvy na našem hřišti – prostě je to přímá úměra: dobrý fotbal zvyšuje návštěvu.... ale smutek přesto zůstal.

Co dodat k této sezóně: Po podzimu jsme vedli o 1 bod před Cheznovicemi, pro zimní přípravu jsme zvolili turnaj v Jincích (9 zápasů) a na velmi těžkých terénech jsme předvedli na pohled hezký fotbal. Nejlépe hodnocený zápas s Rožmitálem (podle "Příbramských listů") je toho dokladem.

A vše další co se povedlo v činnosti snad ani není třeba uvádět. Je jiná doba, prostředky se shání kde to jen jde a pouze díky našim sponzorům se může další činnost klubu provádět. A proto je potřebné dnes uvést i jména těch, kteří nám činnosti pomáhají svými finančními injekcemi: J. Kebrle – majitel Casina a f. Merkur, Dřevomodeláři ze Strašic – Slávek Titl, J. Šůcha, L. Hrdlička, podnikatelé: R. Dospěl – f. personal, Mintora – truhlářství Mintora, B. Trykar – Autodoprava, V. Sýkorová – Comerciál, M. Horváth – zemní práce, Sedláček – autodoprava, Pelikán – potraviny Pelikán, Brdská stavební společnost, J. Šťastný – kovodřevovýroba, Obecní úřad Strašice, J. Šoltys – vedoucí restaurace Casino, J. Dezort – kovovýroba, P. Laibl – hostinec na Pile, P. Režňák, L. Rozhoň.

B mužstvu zatím nejvíce pomáhali k činnosti L. Ševčík – f. ŠEVA, TOPSPO – vedení kotelny v posádce a LADA p. Řáhové.

V sobotu 17. srpna 1996 se konala slavnostní schůze u příležitosti 70. výročí trvání fotbalu ve Strašicích. Aby se jí mohli zúčastnit všichni, byl úvodní zápas okresního přeboru A mužstva se S. Lhota p. Radčem přeložen na 10 hodinu téhož dne.

Těsně před zápasem zjistili domácí funkcionáři, že hráčům A mužstva chybí 5 registračních průkazů (dále jen RP). Po delším dohadování připustil delegovaný rozhodčí ke hře 8 hráčů na RP a 3 (jejichž RP se ztratily) na občanské průkazy, čímž se dle platných fotbalových řádů dopustil chyby.

Zápas proběhl za jednoznačné převahy našeho mužstva s konečným výsledkem 6 : 2. K zápasu nastoupilo naše mužstvo v tomto složení: Červenka V, Benďák J., Kotnauer J., Režňák P., Klír Vl., Bertok A., Dezort J., Mareš K., Havel M., Cibula J., Cibula M. a o branky se podělili Cibula M. a Dezort á 2, Cibula J. a Kotnauer á 1.

Následkem bylo, že soupeř se odvolal a žádal kontumaci výsledku zápasu ve svůj prospěch, čemuž STK OFS v Rokycanech vyhověla. Proti tomuto rozhodnutí jsme se odvolali my k výkonnému výboru OFS, ale VV OFS rozhodnutí STK potvrdil. Jedinou možností proti změně rozhodnutí pro nás bylo podat podnět k přezkoumání rozhodnutí k vrcholnému orgánu, kterým je Odvolací a revizní komise ČMFS v Praze. Této možnosti jsme využili a ORK ČMFS rozhodla takto: „ Rozhodnutí VV OFS Rokycany ze dne 11. 9. 1996 se v plném rozsahu ruší a výsledek inkriminovaného utkání 6 : 2 ve prospěch TJ Spartak Strašice zůstává v platnosti.

TJ Spartak Strašice se za zjištěné nepořádky, které měly za následek ztrátu registračních průkazů ukládá pořádková pokuta ve výši 2 000,- Kč podle čl. 57 písm. a SŘ. Zaplacený poplatek za přezkoumání rozhodnutí VV OFS Rokycany ve výši 1.500,- Kč se vrací TJ Spartaku Strašice".

Tato, jistě zajímavá skutečnost z historie našeho oddílu je uvedena proto, aby si nastupující i budoucí generace funkcionářů uvědomily, že o RP je nutné pečovat skutečně jako o oko v hlavě. V našem případě to byl neomluvitelný šlendrián, ke kterému se dosud nikdo nepřihlásil.

K uvedenému případu patří dodat, že po splnění všech povinností (včetně sepsání 30 - leté historie strašické kopané a její grafické úpravy) přestal ve funkci předsedy i ve výboru pracovat J. Režňák. Po jeho abdikaci pracoval výbor bez předsedy až do listopadu 1996, kdy byl zvolen novým předsedou Mertl ml., místopředsedou J. Spáčil, jednatelem Vl. Vajnar, hospodářem J. Naňák a členové Kunc B., Šťastný J., Žák J., Holtzapfl M., Cafourek J., Kapusta J., Benda V., a všichni vedoucí či trenéři jednotlivých mužstev.

Kromě hráčů, kteří jsou uvedeni v základní sestavě v úvodu této části, ještě na podzim vypomáhali Černý, Studnička R., Škvarka, Martin, Vitner, Beňďák V., Egermaier, Červenka M.

Vedoucím mužstva A byl V. Benda a trenérem V. Beňďák. U ostatních mužstev jako trenéři působili u mužů B D. Tittl, u dorostu B. Mikulík, u žáků J. Kotnauer, u přípravky J. Žák a u st. Gardy, která byla od této sezóny přihlášena do soutěže, J. Cafourek.

Všechna naše družstva hrála okresní soutěže. Nejlépe si vedlo A mužstvo, které se stalo podzimním vítězem okrasního přeboru. Pro jarní sezónu byla jako příprava pro A mužstvo zvolena účast na turnaji v Mirošově.

Z hráčů, kteří startovali v A mužstvu v podzimní sezóně se již na jaře v naší sestavě neobjevují Havel (léčil dlouhodobé zranění), Škvarka (hostování v Zaječově), Martin (odstěhoval se ze Strašic), Vitner (konec voj. zákl. sl.), Beňďák V. a Egermaier (ukončili závodní činnost) a Červenka M. (hostování ve Skomelně).

Naopak nově byli získáni M. Cibula, J. Mikula a B. Mikulík (vrátivší se zpátky z Hrádku ještě v průběhu podzimní sezóny). Ti všichni se stali skutečnými posilami. A to je nutno připomenout, že Cibula byl získán zdarma, J. Mikula za 14.000,- Kč a B. Mikulík za stejnou částku, za jakou do Hrádku odcházel.

Jarní sezóna se tentokrát povedla a tak po jejím ukončení může A mužstvo slavit titul přeborníka okresu a vytoužený postup do I. B třídy. Ostatní naše mužstva se umístila vesměs v polovině tabulky.

1996 - 1997

Výbor pracoval v uvedeném složení do konce března 1997, když bez udání důvodu přestal do něho docházet a na práci se podílet jeho předseda Mertl.

K úvodnímu zápasu I. B třídy nastoupilo A mužstvo v sestavě: Červenka V., Benďák J., Kotnauer, Mikula, Režňák, Červenka M., Mikulík, Černý, Dezort, Cibula J. a Cibula M. Dále se v této sezóně v A mužstvu vystřídali: Klír Vl., Kapusta, Mareš K., Sadílek, Pech, Pliml D., Ritzinger, Telekeš a Vaščák. A mužstvo nadále vedli V. Benďák jako trenér a V. Benda jako vedoucí. B mužstvo B. Mezera a D.Tittl, dorost Mikulík, žáky Štych, Žák, Kotnauer.

Valná hromada se konala 29. 11. 1997 a poprvé byl do reprezentační funkce prezidenta oddílu zvolen náš tehdejší hlavní sponzor p. Vladimír Ševčík. Do funkce předsedy J. Spáčil, místopředsedou J. Cafourek, jednatelem Vl. Vajnar, pokladníkem V. Vildmon, členy výboru Trykar a Šoltys a vedoucí s trenéry jednotlivých mužstev, tedy Benda, Benďák, Horváth, Mikulík, Holtzapfl, Kotnauer a Žák.

V tomto složení pracoval výbor až do letní přestávky, po které byl doplněn o 2 vojáky z povolání a to p. Jindru Ožanu a Štefana Titku.

Ostatní mužstva, tedy stará garda, B muži, dorost, žáci a přípravka startovali v okresních soutěžích. Hlavní cíl této sezóny, to je udržení v I. B třídě, byl splněn, byť s „odřenýma ušima".

1998 - 1999

V seznamu hráčů z minulé sezóny došlo jen k minimálním změnám, když odešel pouze v A mužstvu vypomáhající hráč B mužstva Sadílek do Skomelna a do mužstva se vrátil vyléčený K. Mareš.

A mužstvo startovalo v I. B třídě, ostatní mužstva v okresních soutěžích. Valná hromada se konala 28. 11. 1998 a byl na ní zvolen výbor ve stejném složení jako v roce předchozím. Do výboru začali docházet zástupci místní Dukly, nejčastěji A. Blokeš a Fr. Procházka. Letní přestávku výbor neměl, neboť musel zajišťovat generální opravu hřiště (hlavně travnaté plochy) a přispět (hlavně zajišťováním škváry) k dobudování dlouhodobě očekávané rekonstrukci a schválení hřiště Dukly a k uzavření „Smlouvy o vzájemně výhodné spolupráci v rozvoji kopané mezi VÚ 4991 a fotbalovým oddílem Spartaku Strašice". Na tom mají hlavní podíl již jmenovaní J. Ožana a Št. Titka. Z naší strany předseda Spartaku J. Štych.

Další velkou akcí, na které začal výbor organizačně pracovat již na podzim byla organizace zimního turnaje, který se hrál za účasti 8 mužstev (z toho 3 mužstva domácí - A,B,C) a dále Dýšiná, Žebrák, Tlustice, Zaječov a Dobřív. Turnaj byl zahájen v sobotu 31. 1. 1999 a měl skončit v neděli 7. 3. Turnaj byl zdárně rozehrán, ale nepříznivé počasí nedovolilo jeho dokončení.

Výbor se dále snažil pro jarní polovinu soutěže i o posílení A mužstva a tak byli získáni: útočník Jurina z Rokycan jako kompenzace za hostujícího Kaminieckiho – našeho dorostence v Rokycanech. Ten se nám odvděčil tak, že nastoupil v prvním jarním mistrovském zápase v H. Bříze a za první poločas stačil neproměnit penaltu a zranit se tak, že jsme jej vícekrát v našem dresu neviděli. Dále jsme získali univerzálního hráče J. Sedláře, vojáka Múllera, a navrátivšího se Telekeše, v A mužstvu ještě vypomáhali končící dorostenci Málek a Schneidr, a z B mužstva Vacek.

Ani to však nepomohlo k záchraně I. B třídy a tak jsme po 2 letech měli důvod k truchlení. K tomu ještě nutno dodat, že v předposledním zápase ve Zbiroze došlo k vážnému zranění (zlomení nohy) našeho B. Mikulíka a to navíc vlastním spoluhráčem.

Naopak důvod k radosti měli naši dorostenci, kteří se stali přeborníky okresu a byli přihlášeni do krajské soutěže. Rozhoduje o tom zápas posledního kola, kde naši mladíci deklasují 3 : 0 jediného pronásledovatele, a to mladíky Radnic. Na jejich postupu měl největší zásluhu nesporně jejich trenér a hráč A mužstva B. Mikulík a s mužstvem mu pomáhal také M. Havel. O vytoužený postup se postarali tito hráči: M. Šilhán, P. Šolc, P. Procházka, P. Málek, Vl. Šilhán, M. Telekeš, V. Cvan, T. Krchov, Z. Šujan, J. Schneider, M. Lazebník, F. Kozelský, O. Naňák, L. Mareš, K. Sedlák, T. Buršík.

Po ukončení soutěže odešli ze svých funkcí u A mužstva V. Benda a V. Benďák, kteří svůj odchod avizovali již v průběhu jarní části soutěže.

1999 - 2000

Tuto sezónu hrál krajskou soutěž pouze dorost, ostatní mužstva hrála soutěže v rámci okresu a bylo jich požehnaně. Muži A – OP, B – OS a dále stará garda, žáci a obě přípravky. Pod hlavičkou Spartaku Strašice C hráli hráči Dukly Strašice – většinou vojáci z povolání, doplněni tehdy ještě několika vojáky základní služby, a v brance s bývalým strašickým gólmanem J. Kupcem (ročník 1959), kteří dosud hráli jen přátelské utkání. Vedoucím tohoto mužstva byl J. Ožana a hrajícím trenérem J. Škvarka, který se vrátil z hostování v Zaječově. Ti přesvědčili J. Režňáka, aby pomohl mužstvu C se zimní přípravou. To se jim podařilo a tak se stalo, že tento trenér u C pokračoval i po zimní přestávce.

K prvnímu mistrovskému zápasu ve Skomelně nastoupilo A mužstvo v sestavě: Červenka V., Benďák, Mikula, Dezort, Mareš, Muller, Cibula J.,Kotnauer, Kapusta, Režňák, Cibula M., Sedlák K. a v průběhu podzimu se ještě vystřídali Sedlář, Havel, Vaščák, Telekeš, Cvan, Paur, Ritzinger, Vajtr, Klír, Černý, Pech, Dvořák a Krchov. Vedoucím mužstva byl J. Mikula a trenérem J. Kotnauer.

Valná hromada se konala 29. 1. 2000 a zvolila prezidentem Vl. Ševčíka, předsedou J. Cafourka, místopředsedou V. Benďáka, sekretářem Vl. Vajnara, pokladníkem V. Vildmona a členy výboru V. Bendu, A. Blokeše, M. Horvátha, J. Kotnauera, B. Mikulíka, M. Holtzapfla, J. Ožanu, Š. Titku a J. Žáka.

Jarní polovina soutěže proběhla v klidu a skončila naším velkým úspěchem, neboť málokdy se povede, aby si postup zajistila hned 3 mužstva z jednoho oddílu a to se v této sezóně povedlo nám. Postoupili žáci do krajské soutěže, muži C do okresního přeboru a muži A zpět po roce do krajské I. B třídy. Radost z tohoto úspěchu kalil jen sestup dorostu po roce opět do okresu.

OD ROKU 2000

2000 - 2001

V letní přestávce došlo k výrazným změnám ve složení našeho oddílu. Muži A hráli I. B třídu, muži B – OP, dorostenci OP, žáci A – krajskou soutěž, žáci B – OP, stejně jako přípravky a stará garda (dále jen SG). Ztratili se muži C, ale jen obrazně, neboť obě záložní mužstva (B, C) se vzhledem k postupu do OP sloučili v jedno tedy Spartak Strašice B. Žáků bylo tolik, že by si mnozí vůbec nezahráli a tak bylo rozhodnuto o vytvoření B Mužstva a jeho přihlášení do soutěže.

K Prvnímu mistrovskému zápasu v Plzni - Černicích nastoupilo A mužstvo v sestavě: Červenka V, Benďák, Cibula J., Kaminiecki, Procházka, Klír, Sedlář, Mikulík, Dezort, Havel, Cibula M. Kozelski a Telekeš. V průběhu podzimu se ještě v mužstvu vystřídali Šolc, Kurovski, Krchov, Černý, Cvan, Mareš K., Kolář a Pliml R. Oba posledně jmenovaní byli získáni pro posílení A mužstva z Cheznovic a Rakové.

V jarní části soutěže ještě vypomohli mladíci Červenka M., Lazebník, Schneider a v prvním zápase Mikula a Režňák. Naopak ze sestavy zmizel z neznámých důvodů R. Kaminiecki.

Valná hromada se v této sezóně konala 3. 2. 2001 a poprvé po 3 letech jsme nevolili prezidenta. Dosavadní prezident Vl. Ševčík nám vypověděl smlouvu a přestal v oddíle pracovat. Do hlavních funkcí ve výboru, to je předseda, místopředseda, sekretář a pokladník byli již potřetí za sebou zvoleni stejní „bafuňáři", takže jejich jména není třeba uvádět. Ostatní změny byly spíše optické. Přesto jsme ve zprávě o činnosti za toto období mohli slyšet zajímavé a důležité věci. Posuďte sami: „ ...a naopak se v měsíci říjnu do práce ve výboru i práce jemu nejbližší, to je trénování, zapojil J. Režňák. Bohužel s příchodem J. Režňáka přestal v oddíle pracovat a do výboru docházet z nám neznámých důvodů J. Kotnauer, ačkoliv to byl on, kdo požádal J. Režňáka o spolupráci. Takže Pepo Kotnauere, pokud to od Tebe byla taktika, musíme ti poděkovat za zajištění tak kvalitní náhrady!

A teď již k výsledkům této sezóny. Ty byly pro nás velice neutěšené. Po roce opouští A mužstvo I. B třídu, stejně jako B mužstvo OP. Ukázalo se, že ten byl nad jejich síly. Naši žáci A sice krajskou soutěž udrželi, ale z generačních důvodů nemohli být do stejné soutěže přihlášeni. V jejím průběhu odešli největší jejich opory (bratři Štychové) do Plzně a 2 žáci ze Zbirohu, které sehnal trenér žáků J. Štych jako náhradu za své syny a zajišťoval jejich dopravu, stejně jako většina našich v žákovské kategorii končila.

S. G se s přehledem stala přeborníkem okresu.

2001 - 2002

Tuto sezónu začínáme skromně, se všemi mužstvy pouze v okresních soutěžích. Příprava A mužstva na novou sezónu byla minimální. Na turnaji do Cheznovic se sešel minimální počet hráčů a tak musel zaskakovat ještě i „starý pán" Vojta Benďák. K přátelskému zápasu do Mýta pak mužstvo neodjelo vůbec.

Tomu odpovídal i průběh I. poloviny OP, kdy se naše mužstvo propadlo v tabulce až téměř ke dnu.

K prvnímu mistrovskému zápasu nastoupilo A mužstvo ve složení: Červenka V., Benďák, Dezort, Sedlář, Cvan, Schneider, Cibula, Mikulík, Telekeš, Krchov, Klír, Červenka M., Havel, Sovadina, které ještě v průběhu podzimu doplnili: Jaroš (brankář, který přišel ze Skomelna jako náhrada za V. Červenku), Šolc, Pech, Hůrka, Ritzinger, Procházka, Mareš K a L., Sedlák J. a K., Studnička a Ožana. Na jaře se ještě v A mužstvu objevili M. Klouda (přišel z Cheznovic, ale odehrál jen 2 zápasy) a dorostenec J. Vildmon.

Valná hromada se tentokrát konala 2. 2. 2002, jak jinak, už se stává tradicí, že do vedoucích funkcí jsou voleni stále stejní lidé, takže není třeba je jmenovat. Měli však co řešit, hlavně na poli diplomatickém. Již v lednu odešel do Cheznovic R. Kaminiecki a z téhož klubu byl pro nás uvolněn M. Klouda. Po ukončení jarní části soutěže opouští po pěti a půl letech naše řady na vlastní přání populární a vynikající útočník Martin Cibula, který chtěl hrát vyšší soutěž. Nelze jinak, než mu věnovat několik vět:

Martin k nám přišel, protože chtěl hrát v jednom mužstvu se svým starším bratrem Janem. A světe div se, jeho příchod nás nestál ani korunu, neboť v té době nebyl nikde registrován. Měl nevídané zrychlení, rychlost, a předváděl s míčem když se mu dařilo přímo žonglérské kousky. Střílel nevídané góly, často do prázdné branky. Proto byl, zvláště mezi diváky, tolik oblíben. Jeho odchod byl pro náš oddíl nenahraditelnou ztrátou. Tu nevyrovnala ani slušná finanční částka, kterou jsme za jeho odchod obdrželi. Taková je však realita fotbalového života.

Takže Martine, přijmi od celé strašické fotbalové veřejnosti vřelé díky za vše, co jsi pro strašický Spartak vykonal.

Ze stejných důvodů odešel začátkem podzimu i V. Červenka, další dlouholetá opora v brance Strašic. Dále byli uvolněni na hostování do Rokycan žák J. Sommer do 30. 6.2004 a dorostenec J. Šmíd do 30. 6. 2002 a do Viktorie Plzeň dorostenec O. Trykar do 30. 6. 2004.

Po nevydařené podzimní sezóně byl cíl pro jarní část a mužstvo A jasný: dotáhnout se do 1 poloviny tabulky. Tento cíl A mužstvo pod vedením trenéra Režňáka a jeho tvrdé práci v zimní i jarní části soutěže splnilo. Ostatní mužstva dosahovala, kromě S. G střídavých výsledků.

V této sezóně, v září 2001, nás zastihla smutná zpráva o odchodu z našeho středu Josefa Spáčila. Jmenovaný byl dlouholetým brankářem našeho mužstva, později trenérem, obětavým funkcionářem i předsedou oddílu kopané. Zemřel ve věku 55 let. Čest jeho památce.

2002 - 2003

V letní přestávce zajišťoval výbor, tak jako každý rok, generální opravu hrací plochy a organizaci spojenou s přípravným obdobím. Přestup byl v této době řešen pouze jeden, a to M. Kloudy zpět do Cheznovic za stejných podmínek jako k nám přišel.

K prvnímu mistrovskému zápasu nastoupilo A mužstvo v sestavě: Jaroš, Benďák, Telekeš, Dezort, Klír, Sedlák K., Mikulík, Cibula, Sedlář, Červenka M., Sovadina, Červenka V., Studnička a v průběhu podzimu je ještě doplnili: Mareš K., Sedlák J., Krchov, Havel, Giňa, Mareš L. a Cvan.

Do soutěže vstupovalo A mužstvo s jediným úkolem, který bylo vítězství v OP a tím i postup do I. B třídy. Po podzimu bylo možno konstatovat, že A mužstvo tento úkol plní, neboť po první – podzimní polovině soutěže vedlo s náskokem 4 bodů. Kromě běžné funkcionářské práce začali výboru i další starosti.

V hlavách nejvyšších funkcionářů Spartaku, těmi jsou míněni předseda J Štych a hospodář B. Procházka, se zrodil nápad, že je vhodná doba k provedení modernizace budovy v areálu Spartaku. V tu dobu, kdy byl po povodních zlevněn některý stavební materiál, bylo přijato rozhodnutí o realizaci této akce v zimní přestávce. Konkrétně šlo o modernizaci umýváren, záchodů, kabiny rozhodčího a příručního skladu u klubovny. Na této akci se podíleli výhradně členové výboru Benda V., Benďák V., Cafourek, Procházka, Štych, Vildmon, Žák a řemeslníci Dospěl a Tyrpekl.

Valná hromada se konala 1. 2. 2003 a pokud se týká složení výboru, ani tentokrát nepřinesla nic nového. Pouze snad to, že od jejího konání navštěvoval výborové schůze pravidelně Milan Kubík, který se stal vedoucím B mužstva. V zimní přestávce se žádné přestupy nekonaly, ale přesto nastaly některé změny. Na seznamu hráčů kteří hráli podzimní polovinu soutěže na jaře 2003 chybí J. Sedlář (celý rok 2003), Cvan (chyběl celé jaro 2003) a mladíci J. Giňa a L. Mareš, kteří ukončili svoji fotbalovou karieru. Naopak se v jarní polovině soutěže začali v sestavě A mužstva objevovat dorostenci R. Štych, J. Vildmon, J. Ožana a Krákora a v případě potřeby vypomohli i J. Ritzinger a P. Režňák. Jim všem a hlavně jejich trenérovi patří dík za dárek, který nám připravili v podobě postupu do I. B třídy. Je pochopitelné, že to byl důvod k oslavě.

To ale nebyl důvod jediný, neboť do krajské soutěže postupovali i dorostenci. A jak k tomu došlo stojí určitě za zmínku. Tak tedy čtěte:

Po uplynutí jarní poloviny OP dorostu se stali jako vítězi dorostenci S. Dobřív a na 2. místě se umístili naši dorostenci se stejným počtem bodů. Žádné z obou mužstev nebylo schopno bez posil úspěšně krajskou soutěž absolvovat. A tu se zrodil v hlavách trenérů obou mužstev, pánů Pavla Klimenta z Dobříva a našeho B. Mikulíka spásný nápad v podobě spojení obou dorosteneckých mužstev. Plán získal podporu obou výborů oddílů, v Dobřívě zvlášť pana Ondřejíčka a výsledek byl ten, že dorostenci Sp. Strašice, budou hrát krajskou soutěž a dorostenci Dobříva OP.

Je třeba zdůraznit, že jmenovaní pánové s tímto nápadem nejen přišli, ale oni ho i realizovali a organizačně beze zbytku zajistili, včetně registračních průkazů (dále jen RP) na střídavý start, které sami, bez nabízené pomoci sekretáře oddílu zabezpečili a obě vzniklá mužstva společně vedou. To je jejich velká zásluha i příklad vzorné spolupráce pro ostatní oddíly.

Sestava – SPARTAK STRAŠICE B - vedoucí mužstva: Milan Kubík, trenér mužstva: Ján Škvarka, asistent trenéra: Daron Titl. Hráči: Josef Kupec, Pavel Studnička, Josef Húserek, Miroslav Vataha, Petr Leksa, Karel Stuchlík, František Sazima, Jiří Velek, František Procházka, Radek Vacek, Jan Galeta, Petr Klír, Ladislav Novák, David Pliml, Jan Ritzinger, Marcel Řáha, Roman Studnička, Miroslav Havel, Štefan Valigurský, Tomáš Krákora, Radek Štych Pořadí: 4 místo.

2003 - 2004

Po ukončení sezóny zajistil výbor zhotovení nové nástěnky a její umístění v prodejně B.A.F. Dále se výbor zabýval hlavně dorostem a to jak dál pokračovat ve spolupráci se Sokolem Dobřív a tím i v účasti v krajské soutěži.

V letní přestávce se žádné přestupy nekonaly a tak naše mužstvo A zahájilo již 17. 7. společné tréninky s dorostem pod vedením trenéra Režňáka. A mužstvo nastoupilo k prvnímu mistrovskému zápasu I. B třídy v sestavě: Červenka V, Benďák, Mareš, Dezort, Dolanský, Klír, Sedlák K., Mikulík, Cibula, Krchov, Sovadina, Bezděk, a dále se na podzim v sestavě objevili: Telekeš, Jaroš, Sedlák J., Cvan, Vildmon, Červenka M., Ludvík, Húserek, Hlavička, Sommer, Lazebník, Šlapák a Lúčka. Z těchto hráčů se již na jaře neobjevil K. Sedlák (osobní důvody). Naopak v tomto období vypomohli (již pokolikáté) J. Ritzinger a z hostování v Plzni vrátivší se dorostenec Štych.

Při mistrovském utkání s Cheznovicemi utrpěl dne 30. 5. 2004 náš hráč J. Dezort zlomeninu ruky a od té doby se již v sestavě neobjevil, což znamenalo citelnou ztrátu.

Přesto byl cíl udržení se A mužstva i dorostu v krajských soutěžích splněn, což byl vejký důvod k oslavám.

Dorostenci se uvedli v oblastní soutěži Plzeňského kraje skvěle a to umístěním na 3. místě. Nově poskládané mužstvo dorostu vybojovalo toto místo ve složení: K. Ludvík, K. Darda, Zd. Darda, P. Kubíček, L. Koželoužek, T. Kurej, J. Ožana, J. Sedlák, K. Sedlák, R. Štych, T. Krákora, J. Vildmon, M. Lupták, J. Monhart, M. Dolanský, J. Procházka, T. Korbel, D. Hlaváček, R. Cichý, F. Lučka, M. Hrabal. Realizační tým tvořili B. Mikulík, P. Kliment a M. Havel.

Sestava SPARTAK STRAŠICE B - Vedoucí mužstva: Milan Kubík, trenér mužstva: Ján Škvarka, asistent trenéra: Daron Titl. Hráči: Roman Paur, Jindřich Ožana, Karel Hlavička, Jan Páv, Pavel Studnička, Josef Húserek, Miroslav Vataha, Petr Leksa, František Sazima, Jiří Velek, František Procházka, Petr Klír, David Pliml, Jan Ritzinger, Marcel Řáha, Roman Studnička, Miroslav Havel, Štefan Valigurský, Lukáš Mareš Pořadí: 2 místo.

2004 - 2005

V letní přestávce bylo kromě údržby hřiště provedeno zajištění přípravných zápasů a hlavně jednání se S. Dobřív o zajištění další existence dorostu v krajské soutěži. Nakonec došlo k dohodě, že S. Dobřív uvolní na hostování na 1 rok 4 dorostence a my naopak na stejnou dobu do Dobříva B. Mikulíka, s čímž jmenovaný souhlasil.

Tréninky pro muže A a dorost začaly v úterý 15. 7. Kromě toho se konalo ve dnech 31. 7. - 2. 8. soustředění v Klatovech, které včetně 1 zápasu zorganizoval hráč A mužstva J. Cibula. Tato soustředění nejsou pro hráče povinná, neboť si veškeré náklady s tím spojené musí hradit sami. I přesto jsou tato soustředění mezi hráči oblíbená a zúčastňuje se jich velká většina.

Do nové sezóny nastoupilo A mužstvo již bez svého trenéra J. Režňáka, který se v závěru minulé sezóny vzdal své funkce a tím i členství ve výboru. Jak se zdá, je jeho rozhodnutí tentokrát konečné. To nelze přejít pouhým konstatováním, neboť on se svou prací trvale zapsal do historie strašické kopané, ve které působil, i když s určitými přestávkami, plných 45 let. Za tu dobu začínal jako hráč, později trenér, předseda a znovu trenér a brigádník. Všechny tyto funkce vykonával s plnou odpovědností, s maximálním úsilím a v plnění povinností nám byl vzorem. Proto jsme rádi, že i touto formou mu můžeme vzkázat: Pepo, děkujeme!!!

Tím se stalo, že A mužstvo bylo bez vedení, a funkci vedoucího mužstva již několik let supluje předseda oddílu J. Cafourek. Jinou náhradu jsme do té doby nezajistili. Proto musel J. Cafourek pokračovat i ve své druhé funkci, a s koučováním A mužstva mu pomáhali J. Štych, V. Benďák a B. Procházka. Tato situace trvala až do konce podzimní poloviny soutěže.

V této sezóně pokračují muži A a dorost v krajských soutěžích, ostatní ( S. G., muži B, žáci a přípravky) v soutěžích okresních. V letní přestávce z hráčského kádru odešel kromě B. Mikulíka (hostování v S. Dobřív) na hostování do Plzně - Doubravky R. Štych. Takže po odchodu J. Dezorta další citelné ztráty, které se již z vlastních zdrojů jen těžko nahrazovaly. To se projevilo již v podzimní polovině soutěže, když se naše A mužstvo ocitlo na okraji sestupové propasti.

Dne 22. 12. 2004 se konala schůze hráčů A mužstva, na které byl zvolen trenérem V. Červenka, který jako jediný tuto funkci přijal. Ani jeho poctivá práce spojená s dojížděním třikrát týdně z Plzně nevedla ke kýžené záchraně v krajské soutěži. Ono to snad ani nebylo v silách mužstva, které ještě před jarní sezónou opustil z existenčních důvodů jeho kapitán a dlouholetý dirigent J. Cibula, a také v polovině jara ještě největší talent strašické kopané posledních let, útočník Tomáš Krchov, který utrpěl vážný úraz, bohužel s trvalými následky. Dále z jarní sestavy zmizel stabilní hráč základní sestavy Vl. Klír a to bez udání důvodu.

Dorostenci v této sezóně v omlazeném celku udržují vysokou výkonnost a získávají vynikající 4. příčku. Pomyslnou bramborovou medaili si na krk zavěšují: K. Ludvík, R. Štych, J. Dolanský, J. Bezděk, T. Korbel, J. Vildmon, Z. Darda, J. Monhart, T. Krákora, F. Lučka, R. Cichý, M. Hrabal, J. Nodžak, D. Hlaváček a trenérské kvarteto B. Mikulík, P. Kliment, M. Havel a M. Kalvoda.

Stará garda a muži B se stali vítězi svých soutěží, v případě B mužů to bylo poprvé. Žáci skončili 3., když ještě 3 kola před koncem měli naději na 1. místo. Přípravky skončili uprostřed tabulky.

Sestava – SPARTAK STRAŠICE B, Vedoucí mužstva: Milan Kubík, trenér mužstva: Ján Škvarka, asistent trenéra: Daron Titl. Hráči: Roman Paur, Jindřich Ožana, Karel Hlavička, Jan Páv, Pavel Studnička, Josef Húserek, Miroslav Vataha, Petr Leksa, František Sazima, Jiří Velek, František Procházka, Petr Klír, David Pliml, Jan Ritzinger, Marcel Řáha, Roman Studnička, Miroslav Havel, Štefan Valigurský, Lukáš Mareš, Miroslav Lazebník, Vilém Šlapák, Zdeněk Šujan, Jan Cibula Pořadí: 1 místo.

2005 - 2006

Po jarní polovině sezóny ukončil svou trenérskou činnost u A mužstva brankář V. Červenka. O jeho vztahu k našemu oddílu svědčí skutečnost, že se sám snažil zajistit za sebe náhradu, což se mu, zaplať pán Bůh, povedlo v podobě Míry Havla juniora. Ten zavedl zcela jiný systém, kdy se místo vypomáhajících dorostenců začali kromě již stabilních hráčů A mužstva Hlavičky, Húsereka a Lazebníka objevovat i další hráči B mužstva Procházka, Šlapák, Páv, Klír P., Řáha, Mach. A najednou začalo být mezi oběma mužstvy dospělých po problémech. O tom svědčí i první společná „závěrečná", která se tradičně konala po skončení podzimní poloviny soutěže.

V letní přestávce zajišťoval výbor své standardní úkoly jako je generální oprava hrací plochy, úprava celého objektu, příprava na novou sezónu. Nejtěžším oříškem však byla složitá jednání se Sokolem Dobřív o budoucnosti našeho společného dorostu v krajské soutěži. Naši sousedé totiž úspěšně usilují o návrat do okresního přeboru a k tomu by potřebovali i pomoc svých, u nás hostujících dorostenců, což za současných předpisů není možné. Proto na nás požadovali další hráčskou výpomoc pro mužstvo dospělých. Tím se stalo, že byli na hostování do Dobříva na 1 rok uvolněni naši hráči J. Sedlář a T. Krákora. Samozřejmě s jejich souhlasem.

Podzimní polovina soutěže proběhla poměrně v klidu. Až na zranění našeho hráče J. Sovadiny, které utrpěl v Těškově po srážce s brankářem. Bohužel ani on se již v sestavě A mužstva do konce podzimu neobjevil. Tím se stalo, že strašický fotbal přišel, doufejme dočasně, o dva velice perspektivní talentované útočníky, kteří spolu hráli od žáků až po muže. Kéž by už té vší smůle byl konec.

Dorostencům podzimní část sezóny přináší ústup ze slávy, když pozměněný kádr přezimuje na nelichotivé sestupové 13. příčce. V modrožlutých dresech nastupují: K. Ludvík, F. Lučka, L. Egermaier, J. Loub, T. Koudelka, J. Monhart, V. Barnet, J. Bezděk, D. Hlaváček, J. Sommer, R. Cichý, Z. Darda, P. Ondřejíček, J. Nodžak, M. Giňa, M. Hrabal a O. Pech. O jejich fotbalový růst se starají B. Mikulík a M. Kalvoda.

Jen pro ilustraci uvádíme, že příjmy našeho oddílu za rok 2005 činily 77.784,- Kč (z toho dotace nadřízeného orgánu 8 800,- Kč) a výdaje činily 104 313,50 Kč, oddíl kopané hospodařil s mínusem 26 529,50 Kč.

Lepší budoucnost v brzké době nevidíme, sponzoři nám nepřibývají, spíše naopak. A přesto i za tuto cenu držíme v pravidelných soutěžích mužstva ve všech kategoriích (mladší a starší přípravky, mladší a starší žáci, dorost, muži A a B, stará garda).

Příznivější situace pokud se týká finanční stránky našeho fotbalu byla, dle dostupných písemností ve Strašicích pouze za války, kdy však za protektorátní peníze nebylo možno koupit ani míče, kopačky či dresy a pak ještě v 50. a 60. letech minulého století, kdy nám sem, do Strašic posílal pan J. Rogl ligové kluby startovat v přátelských zápasech za pro nás výhodných podmínek.

VZPOMÍNKA NA JOEFA ROGLA

Pan Josef Rogl se narodil 20. 3. 1907 a od mládí se věnoval fotbalu, kde to přes funkci předsedy STK, tehdejší Ústřední sekce kopané dotáhl až na funkci nejvyšší, tedy předsedu. V této funkci vedl v roce 1962 spolu se svým kamarádem Rudolfem Vytlačilem národní mužstvo na mistrovství světa v Chille, kde naši dosáhli na historický úspěch Čs. fotbalu v podobě 2. místa za vítěznou Brazílií. Zemřel 29. 4. 1978.

Do Strašic se dostal díky tomu, že se v Praze oženil se slečnou H. Mudrovou, strašickou rodačkou a později začali s celou rodinou do Strašic jezdit. Zde přilnul i k místnímu klubu, začal nás podporovat a my jsme se stali jedním ze dvou jeho oblíbených klubů - prvním byla tehdejší Tatra Smíchov. Pro tu tehdy založil a zorganizoval Zimní turnaje Tatry Smíchov, tehdy nevídanou revoluční novinku, za účasti předních ligových mužstev. Když bylo třeba, přivezl k nám do Strašic i generálního ředitele fotbalového svazu Láďu Ziku.

Tyto věty uvádím proto, že naše generace, která již odchází a to nejen z fotbalu, je poslední, která měla to štěstí, že se s p. Roglem poznala a s ním spolupracovala. Nezmínit se zde o něm bych považoval za velmi nespravedlivé, neboť byl všestranně krásným člověkem. O jeho všestrannosti svědčí i to, zastával vysoká postavení i v civilním zaměstnání, kde působil dlouhá léta ve funkci vedoucího Kanceláře prezidenta republiky pro hospodářskou správu hradu, a kromě hradu spravoval i lánský zámek. Tolik pouze v krátkosti vzpomínka na pana Josefa Rogla.

Vladimír Vajnar